Artamonov_Klyuykov_Materialni zaklad_SVIT_2012_03a

Recenze výstav

Uměním k lepším zítřkům

To, že se v nových dílech, prezentovaných v pražské galerii SVIT, jejich autoři Alexey Klyuykov a Vasil Artamonov inspirují ruským uměním počátku dvacátého století, jistě není překvapením. Umělecká dvojice nejenže využívá těchto principů od začátků své spolupráce v roce 2005, ale Artamonov a Klyuykov se jimi zabývají i každý zvlášť ve své individuální tvorbě.

Výstava Materiální základ je opět jejich holdem modernismu. Kubizující kompozice, pseudorealistická zátiší v tlumených barvách, koláže. Tato forma je pro autory bytostně propojena s obsahem, je jeho podstatnou složkou, vyjadřujícím a zpřítomňujícím elementem. Syntetický kubismus jako prostředek nového vyjádření reality. Materiální základ, jenž je platformou idejí.

Artamonov a Klyuykov využívají známé symboly socialismu, avšak chápeme, že v jejich obrazech tyto symboly nenabývají svých tradičních významů. Obilné klasy, ozubená kola, lokomotivy, kladiva – atributy typické pro „nové umění nové společnosti“. Klyuykov a Artamonov se obracejí k původním hodnotám těchto symbolů v nejlepším slova smyslu: k progresivitě, pokroku, práci. Tedy pojmům, jež byly po desetiletí komunismu devalvovány propagandou, avšak ve dvou dekádách svobodné občanské společnosti se vyprázdnily úplně.

Autoři s těmito symboly také nepracují tradičním zobrazením, ale na plátno je kladou s veškerým vědomím historičnosti a kontinuity. Modernistické formy, modernistické náměty – přesto bychom však díla jako modernistická jen těžko označili. Nejedná se o avantgardu, ani o postmoderní uchopení. Díla jakoby se nacházela ve fázi jakéhosi „ante – postmodernismu“, v bodě historismu plně pochopeným a maximálně využitým.

Jsou pro nás jaksi úlevně srozumitelná. Heroická, monumentální, ale bez negativních nánosů dějin. Jak píše Václav Magid v katalogu Budoucnost je naším jediným cílem: „ Abychom prozkoumali samotnou možnost ustavování nové podoby lidského světa, musíme se obracet do minulosti a dotazovat se těch, kteří této možnosti ještě věřili natolik, že se ji pokusili realizovat.“ Postavit se na ramena obrů, rozhlédnout se a prohlédnout nové obzory. Klyuykov s Artamonovem třímají otěže moderny na cestě k novému umění. Umění, které se nebojí velkých idejí a rozumné míry patosu.

Je zajímavé sledovat, jak se modernismus opět stává „moderním“. Přímé srovnání v českém prostředí se nabízí například s nedávnou výstavou Poslední Atlantiďan Radima Langera v galerii Entrance, vycházející také z ruského konstruktivismu a avantgardy.

Je obrat k idejím destrukce stávajícího řádu a nastolení nového, lepšího, novým fenoménem reakce na naši dobu? Je umění opět důležitým faktorem nového budování, jež nesmí být novou společností opomenut? Na tyto otázky možná nalezneme odpověď během velmi krátké doby. V uších nám tepe pocit, že stojíme na prahu. Na prahu čehosi nového zakořeněného v úpadku. Každá společnost má své utopie. Utopie lepší budoucnosti, která je naším jediným cílem.

______________________________________________________________

Vasil Artamonov & Alexey Klyuykov: Material Basis / SVIT Praha / Praha / 7. 3. – 21. 4. 2012

______________________________________________________________

foto: Tomáš Souček

 


Zobrazit/skrýt komentáře

Komentáře nejsou povoleny.

Artalk doporučuje