TZ: John Heartfield

John Heartfield / Proti válce! / Filosofická fakulta Masarykovy univerzity (budova C) / Brno / 5. - 22. 5. 2015

Proti válce!

Výstava fotomontáží Johna Heartfielda

Filosofická fakulta Masarykovy univerzity (budova C)

5. května – 22. května 2015

U příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války připravuje Filozofická fakulta Masarykovy univerzity výstavu fotomontáží německého fotografa a grafika Johna Heartfielda, která se uskuteční od 5. do 22. května tohoto roku. Výstava je součástí celouniverzitního pietního programu, kterým se Masarykova univerzita připojuje k projektu města Brna Rok smíření, jehož cílem je připomenout události let 1939-1945 a jejich význam pro dějiny a kulturu města. Výběr z Heartfieldových děl, která fakultě zapůjčilo ze svých sbírek Muzeum města Brna, bude ve formě faksimilií vystaven v budově fakultního děkanátu, v prostoru, v němž je umístěna také pamětní deska připomínající oběti války z řad akademické obce. Výstava bude slavnostně zahájena dne 5. května v 17 hodin za přítomnosti vedení univerzity a fakulty. Během večera, který je koncipován jako pietní, zazní rovněž příspěvek doc. Mgr. Lukáš Fasory, Ph.D. věnovaný dějinám školy. Samotnou výstavu pak doprovodí přednáška profesora Michiganské univerzity (USA), Jindřicha Tomana, která proběhne ve středu 13. května v aule Filozofické fakulty MU.

John Heartfield, původem německý grafik, fotograf, scénograf, dadaista a levicově angažovaný intelektuál, je autorem pozoruhodné série satirických fotomontáží protestujících proti všem formám demagogie a ignorantství, které mohou vést až k válečným konfliktům. Nejznámější jsou jeho díla z nacistického období, kdy se terčem jeho posměchu stal Adolf Hitler, Třetí říše a celosvětová hrozba fašismu.

Heartfieldova tvorba je přitom s Brnem bezprostředně spjata. V roce 1967 autor věnoval kolekci svých fotomontáží z let 1929–1939 Muzeu města Brna, aby byly trvale vystaveny na Špilberku v barokní kapli, jejíž minulost jej silně zasáhla. V jejím prostoru byli v září roku 1939 drženi vybraní brněnští intelektuálové, během 2. světové války sloužila jako památník padlým německým vojákům a po jejím skončení zde vznikla expozice připomínající válečné oběti. Barokní sakrální výbavu tak vystřídal hákový kříž a říšská orlice, které posléze ještě doplnily šibenice z Kaunicových kolejí. Toto paradoxní spojení stop minulosti tak představuje dokonalé zhmotnění Heartfieldovy tvůrčí strategie.

John Heartfield (19. června 1891 – 26. dubna 1968)

Po studiích v Mnichově a Berlíně se John Heartfield, syn levicových aktivistů, etabloval jako vyhledávaný komerční umělec (mj. UFA – Universum Film AG, rodinné nakladatelství Malik-Verlag). V roce 1917 se stal členem berlínského spolku Dada, o rok později vstoupil do Kommunistische Partei Deutschlands. Kritika vyhrocené agrese Německa vůči Velké Británii jej během 1. světové války vedla ke změně jména – z Helmuta Franze Josefa Herzfelda se stal John Heartfield. V roce 1920 objevil při spolupráci s Georgem Groszem techniku fotomontáže a koláže. Inspiroval se také ,zcizujícím efektem‘ Bertolta Brechta a využíval jej s cílem demaskovat absurditu vnější reality. Svoji uměleckou tvorbu chápal především jako způsob veřejné služby.

Jako angažovaný levicový intelektuál vystupoval proti kapitalismu, který považoval za hlavní ideologickou příčinu 1. světové války. Postupně se však jeho pozornost soustředila na stále sílící nacismus a jeho vůdčí teze. V letech 1930 až 1938 spolupracoval s magazínem Arbiter Illustrierte Zeitung (Willi Münzenberg), jeho fotomontáže se objevovaly na veřejných plakátovacích plochách a stávaly se ikonickým vyjádřením postoje oponentů nacismu. Přes odpor vůči režimu zůstal Heartfield v Berlíně až do roku 1933, kdy za dramatických událostí emigroval do Československa. Účastnil se výstavy spolku Mánes a dále spolupracoval s AIZ. Po vzniku protektorátu odešel do Velké Británie, kde se záhy – kvůli své národnosti – potýkal se značnými obstrukcemi. Podobně komplikovaný byl jeho poválečný návrat do vlasti (východního Německa) – vrátil se díky formálnímu pozvání Humboldtovy univerzity, žil však pod dohledem Stasi. Až v roce 1956 byl přijat na Akademie der Künste v Berlíně, stal se členem svazu umělců v Německu i Československu a dostalo se mu také uznání coby odpůrci nacismu. V polovině šedesátých let se podílel na přípravě výstav v Londýně (ICA Londýn, 1969), v Brně (Špilberk, 1967) i jinde. Věnoval se také aktuálním tématům (mj. nukleární válce), těžiště jeho tvorby však zůstalo v předválečné produkci.

John Heartfield zemřel ve východním Berlíně 26. dubna 1968.

Der alteWahlspruch im "neuen" Reich: Blut und Eisen

AIZ | Arbeiter–Illustrierte–Zeitung 8. března 1934 Praha, Československo

Montáž připomíná a karikuje výrok Otty von Bismarcka, a sice že velké otázky naší doby nebudou zodpovězeny projevy a většinovými rozhodnutími, ale železem a krví (1862).

Program:

Vernisáž | 5. května 2015, aula FF MU, 17.00:

- úvodní slovo rektora MU, děkana FF MU, ředitele Muzea města Brna

- přednáška: Filosofická fakulta v období 2. světové války (Lukáš Fasora, Historický ústav FF MU)

- přednáška: John Heartfield: Proti válce!

Přednáška pro veřejnost | 13. května, aula FF MU, 17.00:

- Fotomontáž, karikatura, Heartfield (prof. Jindřich Toman, University of Michigan)