CJCH special: Umění je otázkou interpretace

"Souhlasím s tím, že instalaci Východ Západ, kterou Dominik Lang vloni vytvořil v rámci přehlídky finalistů ceny Jindřicha Chalupeckého ve Veletržním paláci, je možné nazvat dírou v překližce. Nelze s tím ani nijak polemizovat, protože ona to po technické stránce je díra vyvrtaná v překližce."

"No jo, ale to potom Michelangelova freska v Sixtinské kapli je barva naplácaná na stropě, Rodinův Polibek kus otesaného mramoru a Aj Wej-wejova intervence v Tate Modern jen hromada porcelánových slunečnicových semen, které umělec ani sám nevyráběl."

"Dobrá, tak se nebavme o formě, ale o obsahu. Také totiž souhlasím s tím, že třeba na fotografii Lucie Scerankové, kterou na výstavě finalistů zmíněné soutěže prezentovala letos, vidíme dívku s vlasy opatlanými sádrou."

"Ale to potom na stopě Sixtinské kaple zase vidíme lidi, kteří to v posilovně přehnali se zobáním bobulí, někteří z nich jsou oblečení, většina je nahých. U Adama s Evou se to dá vysvětlit biblickým příběhem, ti ostatní však asi jenom machrují, aby ukázali, že mají svaly."

"Ty tvoje interpretace Michelangela s Rodinem se mi nelíbí. Vždyť je tím urážíš. Přece pro vytvoření Rodinova Polibku je potřeba mnohem větší talent a zručnost, než k vytvoření Langova Východu Západu."

"Zkus se ale na ta díla podívat optikou své doby. Za okolností, kdy je větší část lidí negramotných a v životě ani nedrželi štětec v ruce, působí nástropní freska jinak, než v době, kdy si všechno nejen můžeme vyfotografovat, upravit podle vlastní fantazie ve Photoshopu a pak přenést na plátno či jiný materiál - klidně i na ten strop - nýbrž dokonce začínáme být schopni pomocí 3D tiskáren vyrábět náhradní části lidského těla, o sochách jakéhokoli tvaru nemluvím."

"No ale v té lidské nepřesnosti přece tkví základ umění."

"Tím si nejsem úplně jistý, protože nepopírám, že i výše popsaný přístup, který využívá moderních technologií, je umění. Je to člověk, kdo vymyslí, co vyfotí, jak to upraví, jak to vytiskne a kde to instaluje. Co ale má umělec dělat, když se touto cestou vydat nechce a když se třeba hodlá ve svém díle popasovat s faktem, že snahou o realistické zachycení nějakého nápadu se nikdy nevyrovná strojům? Nebo co když nějaký umělec chce vyjádřit to, že ve chvíli, kdy byla ruční výroba předmětů, které nás obklopují, přesunuta do továren, přestávají existovat originály? Co kdyby přišel s uměleckým gestem, které celý tento princip převrátí a na místo originálu vystavil v galerii prefabrikovaný kus?"

"To je Duchamp, toho sem netahej, to má alespoň nějakou myšlenku, to ti dnešní mladí umělci, co vyhrávají Chalupeckého, nesvedou."

"Jak víš, že ne? Proč nehledat podstatu umění v jeho interpretaci?"

______________________________________________________________

Poznámka pod čarou:

Byla bych velmi nerada, kdyby výše zmíněné řádky vyzněly jako důkaz mé arogance vůči lidem, kteří se o současné výtvarné umění hlouběji nezajímají, nechodí do galerií či by umění interpretovali jiným způsobem než já. Každá interpretace současného umění je pro mě důležitá a vážím si jí již z toho důvodu, že si s ní autor dal práci. Otázkou pouze zůstává kdo, z jaké pozice a co interpretuje.