TZ: Muzeum umění Olomouc zpřístupní databázi umělců střední Evropy

Muzeum umění Olomouc zpřístupní databázi umělců střední Evropy / Muzeum umění Olomouc / Olomouc / 31. 7. 2014

Od konce roku 2011 pracoval tým kurátorů Muzea umění Olomouc na projektu nazvaném Central European Art Database (CEAD). Cílem bylo vytvořit online databázi výtvarného umění a umělců druhé poloviny 20. století v zemích tzv. Visegradské čtyřky. Od 1. srpna bude projekt veřejně dostupný na adrese: www.ceadata.eu. Veřejnou prezentaci databáze, která vznikla díky grantu Visegradského fondu, plánuje muzeum na říjen, kdy také otevře rekonstruovaný vstup do budovy v Denisově ulici.

Hlavním impulsem pro vznik databáze paradoxně bylo zamítnutí dotace na dostavbu nové muzejní budovy tzv. Středoevropského fora Olomouc (SEFO). Právě v nové budově měly být prezentovány výsledky akviziční činnosti, kterou Muzeum umění Olomouc od roku 2008 koncepčně provádělo v zemích tzv. Visegradské čtyřky. Expozice v plánované budově fora měla nabídnout sondu jak do českého umění po roce 1945, tak i do paralelně se vyvíjející umělecké scény v Maďarsku, Polsku a na Slovensku v širším společensko-kulturním dobovém kontextu. „Formát internetové databáze, která nabídne jak obrazová, tak i textová či audiovizuální data, nám umožnil vytvořit alespoň virtuální paralelu expozice Středoevropského fora Olomouc, která měla být součástí plánovaného multifunkčního kulturního centra,“ nastínila základní ideu historička umění Gina Renotiѐre, která projekt CEAD před třemi lety iniciovala. SEFO mělo podle ředitele muzea Michala Soukupa vzniknout z dotačních prostředků Evropské unie rekonstrukcí stávajícího objektu muzea a jeho dostavbou v sousední proluce. „Přestože jsme nakonec s žádostí o dotaci na SEFO neuspěli, na logisticky a technicky náročném projektu CEAD jsme mohli díky podpoře Visegradského fondu pracovat,“ dodal.

Tým kurátorů muzea postupně zpracovával život a dílo 40 vytipovaných umělců. Ve spolupráci s olomouckým filmovým studiem zdokumentoval 16 ateliérů významných žijících malířů a sochařů z Maďarska, Polska, České republiky i Slovenska. Právě propojení filmových dokumentů, osobních výpovědí umělců a pohledů do ateliérů představuje přidanou hodnotu databáze, která se tak neomezuje jen na prosté textové informace. Filmy jsou postupně zveřejňovány prostřednictvím kanálu You Tube Muzea umění Olomouc (http://www.youtube.com/muzeumumeniolomouc). „Při setkáních s umělci jsme kladli důraz na propojení osobních vzpomínek s historickými událostmi. Hledali jsme spojení mezi jednotlivými zeměmi Visegradské čtyřky, pátrali po společných, často ilegálních výstavních projektech, hledali osobní vazby, díky kterým se dařilo v době totality předávat informace, odbornou literaturu či samotná umělecká díla,“ přiblížil natáčení produkční projektu Kamil Zajíček. „Narazili jsme i na kuriózní případy, kdy umělec pašoval do zahraniční svá díla v dutém podpatku bot nebo jiný je zase zasílal do západní Evropy ze zapadlé pošty někde v Jugoslávii,“ vzpomněl.

CEAD v současné době obsahuje 35 autorských hesel a má rozsah zhruba čtyřsetstránkového slovníku. „Kromě biografických údajů hesla přinášejí přehled tvorby, soupisy výstav a děl ze sbírky muzea. Jedná se přitom jen o počáteční stav,“ upozornila kurátorka Barbora Kundračíková, která medailony zpracovávala. „Databázi stále aktualizujeme, rozšiřujeme o další autorské karty a dolaďujeme také její technické zabezpečení. Průběžně texty překládáme do angličtiny, aby informace byly dostupné i zahraničním badatelům,“ dodala Kundračíková.

Na projektu se významné podílejí i další muzea a galerie v České republice a dalších zemích Visegradu. Například díky spolupráci s Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě a Galerií Středočeského kraje databáze obsahuje řadu cenných reprodukcí děl, která jsou ukryta v depozitářích. „Podobně spolupracujeme i s Východočeskou galerií v Pardubicích a s Galerií moderního umění v Hradci Králové,“ doplnila kurátorka Olga Staníková s tím, že do projektu se zapojily i zahraniční instituce. „Dlouhodobě jsme v kontaktu s Východoslovenskou galérií v Košicích, s maďarskými partnery v Székesfehérváru, Pécsi a v Ludwig Museu v Budapešti, v Polsku pak s galerií Zachęta ve Varšavě,“ vyjmenovala.

Databáze, která bude dostupná bezplatně, funguje na volně přístupném systému Collective Access, který byl speciálně navržený pro katalogy a webové prezentace světových muzeí, archivů a databází. „Tento program využívají i americké kulturní instituce, například Museum of Contemporary Art v New Yorku, je také oficiální platformou francouzských institucí v rámci Musées de France a pracují s ní i další organizace po celé Evropě. Namátkou třeba berlínský filmový institut Arsenal, švédské Kalmar Konstmuseum, belgické Vlaamse Kunstcollectie nebo pražské Židovské muzeum,“ řekla designérka databáze Beata Rakowská.

V konečné podobě představuje CEAD rozsáhlou dynamickou databázi vizuálního umění, která propojí všechny země V4 a poslouží široké veřejnosti jako první kontakt s vybranými umělci a díly. „Neopomine však ani hlubší vhled do problémů vývoje umění v daném období. Bude kombinovat informace o uměleckých dílech ve vybraných uměleckých sbírkách s informacemi založenými na studiu archivních materiálů,“ vysvětlil Kamil Zajíček. CEAD bude podle něj fungovat jako interaktivní virtuální depozitář kulturní paměti historické epochy komunistické totality a krátce po jejím kolapsu. Doplňkové přehledové texty přiblíží situaci v jednotlivých regionech. Databázové prostředí nabídne možnost vytvoření virtuální galerie, kde bude možné prohlížet formou proměnlivých výstav děl jednotlivých autorů i jejich zastoupením v průřezových tématech druhé poloviny 20. století. Kurátoři budou také zprostředkovávat informace o významných událostech na středoevropské výtvarné scéně. „Naší snahou je najít paralely a odlišnosti umění a celé kultury v zemích V4 na pozadí podobných historických událostí,“ doplnila kurátorka projektu Štěpánka Bieleszová.

Ani samotný projekt SEFO, jehož odbornou náplň databáze CEAD zčásti přibližuje, nepovažuje ředitel muzea Michal Soukup za zcela ztracený. „Usilujeme alespoň o dokončení rekonstrukce stávající budovy v Denisově ulici, která by zahrnovala například vybudování bezbariérového vstupu včetně výtahů, nové návštěvnické centrum, rekonstrukci bývalého kina Central pro účely Divadla hudby nebo úpravu dnešních prostor Divadla hudby pro badatelské centrum s knihovnou a archivem. A právě v badatelském centru by našel uplatnění také projekt CEAD,“ uvedl.

Databáze bude od 1. srpna 2014 volně dostupná na adrese www.ceadata.eu. Její veřejnou prezentaci, spojenou s otevřením malého projekčního sálu pro filmové dokumenty, muzeum připravuje na 16. října 2014 při příležitosti dokončení rekonstrukce vstupní části muzejní budovy v Denisově ulici.

Rekapitulace projektu CEAD

• Tři roky přípravy programového prostředí databáze a hlavně obsahu jednotlivých autorských hesel.

• Obsah přístupný v česko-anglické variantě, do budoucna maďarská, polská, německá a slovenská mutace.

Partneři projektu:

International Visegrad Fund, Bratislava, SK: http://visegradfund.org

Východoslovenská galéria Košice, SK: http://www.vsg.sk/

Slovenské centrum dizajnu, Bratislava, SK: http://www.sdc.sk

Szent István Király Múzeum, Székesfehérvár, HU: http://www.szikm.hu/

Zachęta Narodowa Galeria Sztuki, Warszawa, PL: http://www.zacheta.art.pl/

Občianske združenie 13 kubikov, Bratislava, SK: http://www.13m3.sk/

Příklad spolupracujících institucí:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: http://www.ogv.cz/

Galerie středočeského kraje: http://www.gask.cz/

Východočeská galerie v Pardubicích: http://pater.cz/vcg/

Galerie moderního umění v Hradci Králové: http://www.galeriehk.cz/

Dobrovolníci:

Na doplňování informací k jednotlivým autorům se podílejí studenti dějin umění Palackého univerzity v Olomouci.

Předpokládaný stav k 16. říjnu 2014

• cca 40 autorských medailonů (přehled tvorby, soupis výstav, soupis děl ze sbírek MUO, bibliografie),

• 16 autorských filmových dokumentů (průzkumů ateliérů),

o natáčení s umělci speciálně pro potřeby projektu, které odhaluje jejich osobitou cestu k vlastní umělecké tvorbě na pozadí historických událostí středoevropského prostoru,

• základní přehledové texty (situace v regionech, uměleckohistorické studie, katalogové texty),

• virtuální galerie: formou proměnlivých výstav postupně představí díla jednotlivých autorů i jejich zastoupení v průřezových tématech druhé poloviny 20. století,

• sekce novinky (publikace, výstavy apod.),

• aktuality z výtvarné scény středoevropské oblasti,

• design (promyšlená vizualizace dat).