Vlková a Šrámek k principům přírody

Veronika Vlková, Jan Šrámek a Martin Baar využili komorní výstavní prostor Fait Gallery PREVIEW v centru města k vytvoření prostředí, které ve zhutnělé podobě zrcadlí přírodní procesy odehrávající se „tam někde venku“.  V městském mikrokosmu lze totiž velmi snadno zapomenout na to, že sami jsme součástí většího celku a že stále podléháme nejzákladnějším, rytmicky se opakujícím a neovlivnitelným procesům, které nás přesahují.

Akvarelové malby Veroniky Vlkové i počítačová grafika a animace Jana Šrámka se tematicky obvykle pohybují v meziprostoru civilizovaného území a přírody. V místech, do nichž je výprava dobrodružstvím, ale vlastně to tam stále ještě trochu známe. Na této výstavě se však ve svých představách můžeme vydat ještě trochu dále k přírodě, v nejširším slova smyslu.

Na rozdíl od minulých projektů těchto autorů, necítíme zde tak silnou přítomnost skrytého příběhu. Nenapadá nás „Co se tady stalo?“, ale spíše otázka „Co se zde děje právě teď?“. To je možná z části ovlivněno kinetickými prvky instalace, zčásti také volbou obecnějšího tematického směřování výstavy, které se vzdaluje od intimního příběhu jednotlivce k primárním principům přírody. V potemnělém prostoru zadní části galerie je umístěno několik instalací a projekce, které tvoří propojený celek.  Zavřete-li na okamžik oči, může se stát, že se ocitnete v nočním lese plném podivného šramotu. Ale postupně jak přivykáte rytmičnosti a logice zvuků, stávají se pro vás zřejmějšími a uvědomění si jejich významu v rámci celku uklidňuje. Instalace, poháněné elektrickými mechanismy a spojené soustavou nití, se pohybují a vydávají zvuky, které se rozeznívají, plynou a utichají v předem daných intervalech. Paralela přírodních a mechanických procesů se tak na základě vnější podobnosti sama nabízí. Vše je podmíněno řádem, kterému člověk podléhá, a který si přirozeně promítá i do své činnosti a světa, který jej obklopuje.

V prostředí se odráží také přítomnost návštěvníka - v tomto případě v drobných proměnách interaktivní projekce krajiny s hvězdnou oblohou. Planety a hvězdy neúnavně putují a naše přítomnost jen tu a tam nenápadně probleskne.  Zanecháváme vůbec nějakou stopu v  plynutí času a proměnách prostoru? Vezmeme-li si měřítko tak veliké, že nás nesčetněkrát přesahuje, budou se jednotlivosti s námi spojené jistě zdát méně než zanedbatelné a pomíjivé.

Výstava Zdroj poskytuje divákovi mnoho indicií ke svému čtení a podněcuje k zamyšlení se nad těmito měřítky. Opakuje se zde symbolika kruhu a zmnožení odkazující k neustálému cyklickému plynutí a proměně. Listy knihy, které jsou posety kresbami výřezů hvězdného nebe, v sobě spojují prvek náhody mísící se s daností. Otázka dojmu nahodilosti je však také vázána na perspektivu našeho náhledu. Ať už se tedy díváme na letokruhy stromu, rýhy na lastuře, nalezený kámen nebo pohyb hvězdné oblohy, jsme vždy limitováni naším vlastním horizontem. Vidíme jen drobný zlomek procesů, které probíhají bez ustání, a to ať už jsme jejich svědky či nikoli.

______________________________________________________________

Veronika Vlková, Jan Šrámek: Zdroj / host: Martin Baar / Kurátor: Martin Mazanec / Fait Gallery PREVIEW / Brno / 7. 5. 2014 - 20. 6. 2014

______________________________________________________________

foto: archiv Fait Gallery