TZ: Eva Koťátková a Denisa Lehocká

Eva Koťátková a Denisa Lehocká / hunt kastner / Praha / 26. 3. - 17. 5. 2014

Eva Koťátková a Denisa Lehocká

vernisáž: 25. 3. 2014, 18-21:00

hunt kastner

Bořivojova 85, Praha 3

www.huntkastner.com

Eva Koťátková a Denisa Lehocká, umělkyně, jež dělí celá jedna generace, se před svou první společnou výstavou osobně neznaly. Jejich spolupráce je proto experimentem s otevřeným koncem ve všech směrech. Výstava nebyla nijak předem určená - nejdůležitější pro ni není výsledek, ale skutečnost vzájemného setkání mezi čtyřmi stěnami a proces komunikace skrze objekty v prostoru. Galerii symbolicky protíná bílá nit, která obě umělkyně zároveň dělí i spojuje - na jedné straně se předměty mezi sebou mísí, tj. vyskytují se na obou stranách, na druhé přesto zůstávají odlišné. Výsledný tvar není uzavřený celek, nejde ale ani o dva oddíly, jsou to dva odlišné hlasy v jedné básni, která je, zdá se, spíše úryvkem, fragmentem, nemá ani začátek ani konec.

Jak spolu mohou komunikovat subtilní a abstrahované objekty a skicy Lehocké s tíživým archivem vytěsněné společenské patologie Koťátkové? Co se stane s otevřeností a znepokojivou neuchopitelností díla jedné a úzkostí, jež vysílají příběhy druhé? Která strana převáží? Nebo vznikne úplně něco jiného? Těžko říci. Myslím ale, že něco jako společný hlas lze v konstelaci objektů rozeznat. Obě strany, ať už přímo či nepřímo, vyslovují nedůvěru ke společensky předurčeným normám a kódům, jimiž jsme nuceni komunikovat ve svém každodenním životě, a projevují vášnivý zájem o to, co takový jazyk vytěsňuje. Mluví se tu o svobodě mluvit jinak než sociálně přijatelným, srozumitelným způsobem. Pokud obě hovoří o společně sdílené obsesi předměty, pak němé symptomy neurózy jsou někdy pravdivějším jazykem, jak popsat stav světa.

Tereza Stejskalová