Škodovka jako památník obětem české transformace

Aktuální instalace Pavla Karouse Památník obětem české transformace v Galerii Die Aktualität des Schönen..., sídlící v prvním patře obchodního centra Plaza v centru Liberce, přitahuje pozornost médií a veřejnosti více než uplynulé výstavy v galerii. Důvod? Jedním z motivů výstavy se stala stavební firma Syner, všeobecně známá pro své propojení s komunální politikou. Parodie loga Syner na „Vinen“, které je součástí instalace a je viditelné už z chodby před galerií, provokuje návštěvníky obchodního domu k prohlídce výstavy nebo je přinejmenším nutí k nahlédnutí. Mladší návštěvníky trávící volný čas v nákupním centru láká zase silikonová replika dortu dnes již neexistující stavby OD Ještěd.

Kurátor galerie Jan Stolín oslovil Pavla Karouse (nar. 1979), aby v prostoru galerie vytvořil site specific instalaci. Karous, sochař, scénograf, pedagog a teoretik umění, je vedle své sochařské tvorby známý jako autor projektu Vetřelci a volavky, který mapuje sochařské realizace, které vznikaly především na volných prostranstvích sídlišť v období normalizace. Díky jeho přirozenému zájmu o stav umění ve veřejném prostoru se téma výstavy dotýká kontrastu slavné historie umění v Liberci (výstava Socha a město v roce 1968) a neuspokojivé současné situace veřejného prostoru ve městě. Ukazuje i na absurditu výstavního prostoru v obchodním domě.

„Když jsem se dnes po letech do Liberce vrátil, působilo na mě jako město poloprázdných obchodních domů a všudypřítomného reklamního smogu, s kráterem v centru města, depresivně a to mě vyprovokovalo k určitému komentáři. Tím neříkám, že by se ostatní česká města nepotýkala se stejnými problémy a že je v Liberci dnes všechno mrtvé (...). Chtěl jsem se k tomuto vztahu vyjádřit – parafrázovat tento poměr výtvarné instalace k současné komerci. Zároveň jsem věděl, že v Liberci existují umělecky velmi podařené nové monumenty ve veřejném prostoru, komentující minulost: památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti a památník obětem komunismu, ale nějak mi zde chyběl pomník obětem současného místního reálného kapitalismu, odtud tedy záměr vytvořit Památník obětem české transformace.“

Ústředním objektem instalace je tedy Památník obětem české transformace. Jedná se o stylizovaný model auta Škoda Favorit, jehož střešní zahrádka nese zavazadlo tvořené průnikem československé a české vlajky. „Objekt je koncipovaný jako monumentální památník vyjadřující směsici protichůdných emocí a ideálů, víru v revoluční vývoj po roce 1989 a zrazené naděje, ctižádost a naivitu, podnikavost a veksláctví, vůli ke svobodě, patos a ubohost. Favorit je osobní automobil nižší střední třídy, projektovaný v ČSSR a vyráběný od roku 1988 do roku 1995, který měl ambice se ve své třídě postavit vedle západoevropských,“ říká Pavel Karous v rozhovoru pro Náš Liberec.

Vedle památníku je model sochy Josefa Klimeše Rovnováha z roku 1989. Karous do Klimešova objektu zasáhl tak, aby znázornil její dnešní stav a zároveň parodoval událost, která se stala autorovi Rovnováhy. „Do ateliéru autora přišli dva agenti reklamní agentury, aby jim prodal autorská práva na objekt, který mohl ideálně sloužit jako sokl pro světelný billboard a atypickou reklamu. Josef Klimeš lukrativní nabídku odmítl, plastika je dnes přesto zastíněna z čelného pohledu gigantickým billboardem,“ pokračuje Karous.

Další součástí instalace je fotografie Ondřeje Besperáta ze slavnostního otevření první fáze výstavby nového obchodního centra Forum v únoru 2009. Scéna zachycuje náměstka primátora pro školství, kulturu a sport Ondřeje Červinku (ODS) při krájení dortu ve tvaru obchodního domu Ještěd, který byl zbourán právě kvůli nově budovanému Fóru. Scéna, na níž vidíme symbolické krájení významné architektonické památky od světově uznávaných architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka „v přímém přenosu“ výstižně vystihuje absurditu tehdejší situace.

„Fascinovala mě otevřená vizuální čistota poselství, které záběr fotografie předává. Pro výstavu jsem vytvořil plastovou kopii dortu ve tvaru OD Jěštěd, na které mě zajímá, co se stane s modelem brutalitní geometricky definované pozdně modernistické budovy, když je transformována do mazlavé a tekuté formy lákavého dortu těsně před naporcováním. Největší radost mi udělali dvě děvčata, která se mě na vernisáži výstavy zeptala, jestli si můžou z dortu ukrojit a ochutnat,“ dodává k tomu Pavel Karous ve zmíněném rozhovoru.

V pozadí ústředního objektu je logo libereckého stavebního giganta Syner transformovaného do slova „Vinen“ se zachováním shodného vizuálního stylu. Tento prvek výstavy můžeme chápat jako šablonu arogantního chování podobných subjektů k veřejnému prostoru (např. reklamní agentura ke Klimešově Rovnováze v Praze), které je stále častější.

Liberečtí novináři se tématu „Syner“ chytli a díky propagaci v místním deníku výstavu navštěvují denně desítky lidí. Reakce ze strany Syneru se dodnes neobjevily a pravděpodobně ani neobjeví. Médii podobně popularizovaná byla výstava Synergie umělecké skupiny Guma Guar v Galerii 3x3 v roce 2011, kdy se projekt soustředil na téma zkorumpovanosti společnosti a hlavním motivem byl právě opět Syner. Tehdy se situace vyhrotila. Ředitel divadla Ottava, kde galerie sídlí, se od výstavy veřejně distancoval a primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD) vyzvala galerii, ať předloží důkazy o korupci. Dokonce se uvažovalo o zrušení programu v prostoru malého divadla a kurátorky začaly hledat nové prostory pro galerii.

Před třemi lety se výstava dostala prostřednictvím novinářů až k hlavním představitelům města, nyní je klid. Může v tom být nezájem, otupělost nebo lhostejnost. Ani Pavel Karous názor firmy neřeší a nebojí se ho. Je přesvědčený, že firma nebo její zástupci nemají schopnost obsah výstavy vůbec identifikovat. „Spíše si myslím, že moje výstava je pod jejich rozlišovací schopnost. O jejich napojení na libereckou radnici stejnak všichni v této oblasti vědí, takže než k aktivizaci veřejnosti jsem je použil jako výtvarný symbol korupce, který jsem k pomníku české transformace potřeboval.“

Chování k architektuře města se obecně zhoršuje, není to jen o zbourání obchodního domu Ještěd a nahrazení univerzální novostavbou. Můžeme zmínit samotné obchodní centrum Plaza, které zastínilo výhled na horu Ještědu a na jehož místě mohl stát park; kráter nedaleko centrálních autobusových zastávek na Fügnerově ulici, prázdnou zarůstající oblast bývalého továrního komplexu Textilana, jejíž nové uspořádání se řeší několik let. Do tohoto seznamu bychom mohli samozřejmě zahrnout i problém s kinem Varšava nebo zrušení Galerie u Rytíře, ale to by vydalo na samostatné články.

Snad u všech podobných zásahů se objevila skupina lidí, která na problém upozorňovala a snažila se ho změnit. Zatím se to však nikomu nepodařilo prolomit. Situace se zhoršuje a přestože se objevuje čím dál více lidí z různých oborů i měst, kteří na problémy upozorňují, ke zlepšení, transformaci nedochází. Karousův projekt nemá ambice do dění zasahovat, je jedním z komentátorů dnešní situace. Památník obětem české transformace obklopují symboly nepodařené transformace v Čechách. Symboly zkorumpovaného kapitalismu a zničené architektury a urbanismu prezentované v galerii jsou jen příklady vyjmuté z minulých událostí. Sami si za ně dosazujme další výsledky nezdravě transformovaného státu.

Pavel Karous: Památník obětem české transformace / Galerie Die Aktualität des Schönen... / Liberec / 30. 1. - 21. 2. 2014

______________________________________________________________

foto: Oskar Stolín