TZ: Jiří Fajt k poradnímu sboru pro NG

Jiří Fajt reaguje na ustavení nové ministerské komise k Národní galerii. "Překvapilo mne proto, že ministr kultury v demisi mě neinformoval ani o zřízení svého grémia, ani o jeho smyslu," píše mimo jiné Fajt.

Jiří Fajt v Anežském klášteře / foto: Jan Rasch

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ JIŘÍHO FAJTA KE JMENOVÁNÍ PORADNÍHO SBORU PRO NÁRODNÍ GALERII

Před dvěma týdny médii prošla zpráva o tom, že ministr kultury v demisi Jiří Balvín jmenoval poradní orgán pro Národní galerii (dále NG). V tiskovém prohlášení Ministerstva kultury ČR (dále MK) se hovoří o tom, že mezi hlavní úkoly tohoto grémia patří definovat „veřejný zájem a z něho plynoucí požadavky na dlouhodobé a stabilní řízení NG“, formulovat „návrhy na činnost budoucí Rady Národní galerie“ a nastavit závazná kritéria výběru generálního ředitele/ředitelky včetně kvalifikačních předpokladů, funkčního období a stanovení okolností, „za nichž může být ředitel odvolán v průběhu svého funkčního období“.

Po dvou výběrových řízeních z posledních třech let, kdy první jsem vyhrál a ve druhém obsadil druhé místo za nedávno odvolaným Vladimírem Röselem, jsem již několik měsíců jmenovaným generálním ředitelem NG s nástupem k 1. lednu 2014. Od svého jmenování se intenzivně připravuji na převzetí instituce, abych mohl hned po nástupu začít realizovat přeměnu NG na moderní, otevřenou, pro veřejnost atraktivní a mezinárodně uznávanou instituci. V rámci této přípravy jsem očekával spolupráci s MK, a samozřejmě v první řadě s ministrem kultury. Za celou dobu jsme se viděli pouze dvakrát v srpnu a jednou v listopadu. Napoprvé jsme se představili, napodruhé jsem byl ujištěn, že nebudu odvolán a stihli jsme si stanovit dva základní úkoly, na kterých budeme pracovat společně s ministerstvem.

Prvním bylo zřízení Garanční rady NG. Ta má mít pět členů a jejím úkolem je sloužit jako mediátor mezi galerií a ministerstvem. Jinými slovy má umožnit odstínit NG i MK od parciálních zájmů a vytvořit podmínky k transparentnímu a odborně erudovanému projednávání budoucí koncepce a dlouhodobé strategie NG, které jsem přislíbil předložit k veřejné diskuzi do šesti měsíců po nástupu. Na ustavení Garanční rady se mnou ministerstvo od té doby nijak nespolupracuje.

Mým druhým úkolem bylo vypracovat zadání pro kontrolní audity NG, pokud se to ukáže po studiu materiálů dodaných ministerstvem jako žádoucí. O audit vnějších vztahů NG jsem ministra kultury v demisi na naší třetí a poslední schůzce 19. listopadu skutečně požádal. Prozatím bez konkrétní odezvy.

Překvapilo mne proto, že ministr kultury v demisi mě neinformoval ani o zřízení svého grémia, ani o jeho smyslu. Předpokládal jsem, že budeme společně diskutovat zřízení Garanční rady NG, neboť vytvoření smysluplného orgánu s respektabilním, nekontroverzním obsazením jsem považoval za záměr společný jak pro NG, tak pro MK ČR. Bez vzájemné komunikace s nastupujícím statutárním zástupcem přece není možné zajistit onu tolik proklamovanou stabilitu řízení NG!

Za této situace se nemohu vyvarovat dojmu, že skutečným cílem „poradního orgánu“ Jiřího Balvína není veřejná diskuse. K veřejné diskusi se jako zainteresovaná strana samozřejmě hlásím a bude do ní zapotřebí zapojit maximum relevantních složek odborné veřejnosti. Takováto diskuze však k mé lítosti neprobíhá. Naopak mám silný dojem, že veřejně deklarované cíle Balvínova grémia slouží pouze k zastření úkolu jiného a hlavního. A tím je všemi prostředky zajistit petrifikaci současného rozložení mocenských struktur a klientelistických vazeb, které se v minulosti kolem NG vytvořily a které se mým příchodem mohou cítit ohroženy.

Současný stav NG, jak jsem jej za několik měsíců mohl blížeji poznat, je na hony vzdálen ideálu, byť i pouhému naplnění poslání NG. Jistě není přehnané v této souvislosti hovořit o nutném „restartu“ NG a to ve všech podstatných aspektech jejího fungování a činnosti. A tím spíše stále trvám na své koncepci proměny NG na evropsky významnou a návštěvnicky po všech stránkách atraktivní instituci. Takto rozumím svému zadání, takto byl definován veřejný zájem sdílený veřejností a netrpělivě již mnoho let očekávaný i mnoha pracovníky NG, kteří mne při různých profesních setkáváních ujišťují podporou mému konceptu. Tento úkol se budu snažit podle svých nejlepších schopností naplnit. A nechť po šesti letech mého působení v NG veřejnost sama zhodnotí, zda je či není spokojena s tím, jak se NG proměnila a prezentovala.

Společným zájmem ministerstva a NG by tak dnes měla být systematická a systémová péče o českou výtvarnou kulturu a její dědictví a zajišťování podmínek k tomu, aby tato péče mohla probíhat. To se však děje pouze v omezené míře. Tak např. výše státního příspěvku NG se nezměnila od 90. let minulého století, přičemž cenová hladina energií se zvýšila více jak dvojnásobně a náklady na ostrahu dokonce trojnásobně, a jen tyto dvě nákladové položky spotřebovávají 45 % příspěvku na činnost. NG při reálně neustále se snižující státní podpoře sice nadále přežívá, ovšem jen díky prohlubujícímu se vnitřnímu zadlužení, kdy se topení, svícení, ostraha a úklid v šesti historických objektech financuje jen na úkor soustavné péče o budovy a akviziční činnosti. Přitom NG jako paměťová instituce má dokumentovat výtvarné dění, což bez rozpočtových prostředků na nákupy uměleckých děl neplní a je tak nucena rezignovat na jednu ze svých základních funkcí. Stát tedy musí v rámci možností zajistit řádnou péči o svůj majetek. A já coby vrcholový manažer se musím postarat o prostředky z privátních zdrojů na realizaci vlastního programu NG, tj. na krátkodobé výstavy, publikace, konference atd. Jednoduché řešení, které však vyžaduje nové přístupy, mimořádné angažmá, vzájemné pochopení a podporu na obou stranách.

Pokud jde o mě, již nyní se podařilo mobilizovat několik významných privátních subjektů a korporací, s jejichž podporou si NG bude moci dovolit pravidelně pořádat prestižní mezinárodní přehlídky českého umění v zahraničí, a stejně tak do Čech přivážet výstavy, za nimiž se dosud jezdilo do Vídně, Paříže nebo Berlína. O multiplikačním ekonomickém efektu takovýchto mezinárodních kulturních aktivit pro rozvoj měst a regionů a pro příjmy z cestovního ruchu jistě nemusíme dlouze diskutovat.

Profesně pro mě NG představuje novou výzvu. Zejména se těším na naplňování mezinárodního programu rozvoje NG, se kterým jsem zvítězil před odbornou komisí obsazenou předními zahraničními osobnostmi. Věřím, že jeho výsledkem bude obnova NG jako hrdé národní instituce, která se stane příjemnou a nepostradatelnou součástí životů obyvatel České republiky a nezbytnou součástí programu zahraničních návštěvníků naší země. Věřím, že NG se stane důvěryhodným a inspirativním muzeem i na mezinárodní scéně a bude lidmi vyhledávána jako místo inspirace, kultivace, vzdělávání anebo prosté zábavy dávno poté, co do zapomnění upadne jméno současného nebo budoucího ministra kultury a koneckonců i současného nebo budoucího ředitele. Naše povinnost pečovat o nezměrné kulturní bohatství této země jde daleko za rámec politických bojů a osobních animozit. To osobně chápu jako svůj nejhlavnější úkol ve funkci ředitele NG.

Zároveň cítím povinnost společně se svými spolupracovníky v NG naplňovat vize, kvůli kterým jsem dostal důvěru. Ty ale nelze naplnit bez společného postupu a sdíleného názoru na nutnost kultivace a rozvoj kulturního bohatství země. Doufám tedy, že na Ministerstvu kultury ČR najdu v nejbližší době konstruktivní politické partnery, s nimiž bude možné proměnu Národní galerie realizovat. Doufám také, že ministerstvo pomůže vytvořit kolem instituce životaschopnou strukturu, která bude otevřeně komunikovat jak směrem do NG, tak k odborné veřejnosti a která bude politické reprezentaci poskytovat reálný a nezkreslený obrázek o tom, jak si NG vede. Pokud k tomu nedojde, byla by moje mise, ale i mise kohokoliv dalšího v NG, předem odsouzena k nezdaru a nebyl by ani důvod ji podstupovat.

27. 11. 2013

_____________________________________________________

15. 11. 2013 tisková zpráva k ustavení grémia (Ministerstvo kultury) 18. 11. 2013 komentář Jiřího Davida (Česká pozice) 20. 11. 2013 odpověď na Davidův článek (Ministerstvo kultury) 21. 11. 2013 zpráva o prvním zasedání grémia (Ministerstvo kultury)