Z minima vytěžíš maximálně minimum

Studentka Fakulty výtvarných umění Yveta Buchtová vede již přes rok guerrilový projekt Street-Strips, který spojuje téma komiksů a problém reklamy ve veřejném prostoru. V zásadě v něm jde o to, že několik vedle sebe vylepených stejných plakátů slouží jako vizuální podklad pro krátké stripy. Následující text je autorčiným příběhem o vzniku a rozvoji projektu.

Projekt vznikl typicky – jako školní zadání, rychle se ale rozšířil. Studuji v Ateliéru grafického designu 2 na brněnské FaVU (VUT). Vedoucí ateliéru nám zprostředkovali krátkodobý workshop s dvojicí ze studia Ex lovers (David Březina, Zuzana Kubíková). Ti přišli s inspirativním tématem: Reklama ve veřejném prostoru. Zajímalo je, jak vnímáme reklamu v Brně, jak se vypořádáme s veřejným prostorem, ve kterém žijeme.

Osobně mně veřejný prostor zajímá a volba padla na plakáty, které se objevují na nelegálních plochách – přesněji ty, které jsou vylepované vícekrát vedle sebe. Pro mě jde o silný vizuální moment, který na ulici přitahuje můj pohled. Ať chci, nebo ne, vždycky se podívám. Uvažovala jsem, jak nabourat komerční sdělení těchto plakátů a napadlo mě, že opakování silně evokuje typické tříokénkové stripy z novin. Okamžitě jsem si vybavila komiksy Maxe Canona (Earl) a další.

Při pátrání, jak projekt uchopit mě inspiroval The Bubble Project (autor Ji Lee). V daném případě autor vylepoval do komerčních plakátů a na city-lighty bubliny prázdné. Obsah vytvářeli kolemjdoucí, psali, co je ve spojení s postavou na plakátu napadlo a tím pádem se text v bublině často do něčeho strefoval. Já jsem od začátku věděla, že nechci do ulice přinést další ostrý sarkasmus, politickou kritiku atd. Projekt jsem tedy postavila na tom, že bych ráda oslovila kolemjdoucí spíše nějakým mottem, chytrým krátkým příběhem či glosou a pro první vizualizace jsem použila texty z komiksů Red Meat (Max Cannon, konkrétně právě z Earla).

Chtěla jsem projekt uvést v život, ale zároveň jsem si byla vědoma toho, že jej nemohu realizovat sama, protože nejsem textař. Z toho vyplynulo, že je třeba oslovit další lidi, pro které by psaní komiksů do ulic mohlo být radostí. S vizualizacemi mi nejprve pomáhal František Fuka (český překladatel Red Meat), který se pro projekt nadchnul – napsal hned několik stripů, které jsem zveřejnila. Byly však na můj vkus příliš drsné, navíc atmosférou natolik podobné Red Meat, že i později při šíření projektu přicházely otázky na autorství.

Ve stejnou dobu mi byl doporučen také ilustrátor Kakalík, autor legendárního Kuřete. Při první schůzce mi hned na kus papíru napsal: „Z minima vytěžíš maximálně minimum!!!“ – a já věděla, že to je člověk, kterého hledám. Následující měsíce projekt fungoval „na míru“. Chodila jsem do ulic, fotila plakáty. Kakalíkovi jsem vždy poslala ten nejzajímavější a on mi podle naší dohody poslal do čtyřiadvaceti hodin text. Já pak šla komiks rychle vylepit. Životnost plakátů v ulicích je však krátká a tak jsem hledala i jiné cesty.

Díky tomu jsem narazila na zajímavé osobnosti na portálu pismak.cz. Pak šlo všechno rychleji. Oslovila jsem pár lidí, ti souhlasili s vylepováním již existujících miniatur a hříček. Zároveň jsem pro projekt získala překladatelku, díky které dnes mají stripy fanoušky i v zahraničí. Fotografie s překlady se šíří především díky Facebooku, přímo ve městě nikdy dlouho nevydrží...

S vylepováním jsem začala v Brně (lokality jsou shrnuty u mapy na oficiálních stránkách), snažím se ale projekt šířit i při návštěvách dalších měst a zatím se to daří v Praze. První komiks jsem vylepila 16. 5. 2012, dodnes jich bylo realizováno 42. To, co začalo školním projektem, najednou funguje víc než rok.

Ideálem projektu je obohacení kolemjdoucích příběhem a osvobození od komerčního sdělení. Nebráním se ani iniciativě fanoušků – psát texty (klidně poslat jediný), nebo šíření bublin. To zatím neprobíhá – pouze autor Chockl mě požádal o zaslání pár bublinových tvarů a chystá se "distribuovat" vlastní tvorbu svépomocí.

______________________________________________________________
www.street-strips.cz