Temné maríny a zpěv zelených monster

Michal Pěchouček a Marta Morice se v loňském létě vydali v Bretani po stopách Jana Zrzavého, umělecké výsledky jejich cesty představuje Francouzský institut. "Výstava je plodem poetické archeologie odhalování původních lokací sloužících Janu Zrzavému za krajinné modely... Reflexe společného pátrání jest vedena specifickými rukopisy obou, avšak s viditelným obohacením konkrétního zážitku." píše v recenzi výstavy Jan Kratochvil.

Vstoupit do prostoru galerie Francouzského institutu v chladný deštivý a navíc pracovní den, kdy každý v pozdním odpoledni raději zamíří rovnou domů, než aby se zdržoval cestou přes Prahu po výstavách, je jako proniknout do servisní zóny podpalubí zaoceánského trajektu. Přítmí, úplné ticho a prázdno, průhledy vzhůru do živějšího vstupního patra, kruhové okénko na dveřích, nosné pilíře dělící strop až příliš dramaticky a technicky, až dojem z nich ovládá celou náladu prostoru.

Nejde však o zaoceánskou plavbu, pouze o cestu do Bretaně. Bretaně, která tak silně prostoupila život a tvorbu Jana Zrzavého. Brataně přístavů, jejich majáků, plachetnic, bárek, kamenných domků na pozadí nekončícího moře, tvrzí a zelených plání skoro stejně rozlehlých jako samo moře, Bretaně dvacátých a třicátých let minulého století. Výstava “Jdu po Tvých stopách, Hommage à Jan Z” Marty Morice a Michala Pěchoučka je plodem poetické archeologie odhalování původních lokací sloužících Janu Zrzavému za krajinné modely. Maurice žije v Bretani již několik roků, Pěchoučkův letní pobyt proběhl v rámci vzájemné výměny ateliérů mezi umělci. Reflexe společného pátrání je vedena specifickými rukopisy obou, však s viditelným obohacením konkrétního zážitku.

Instalační koncepce dává prostor velmi vyrovnanému, jednoduchému dialogu v modelu: Morice - Pěchouček - Morice - Pěchouček - Morice:... atd. Dominujícím formátem je čtyřúhelník, respektive čtverec, ve dvou střídajících se menších formátech. Vystavená plátna Michala Pěchoučka budí na první dojem, zvlášť je-li někdo − jako já − stižen krátkozrakostí, zdání monochromů. Stačí se však přiblížit a před očima se Vám rozehraje partie materiálu, vrstev a tvarů společně skládajících zcela jasný obraz. Tak jak jsme zvyklí z dřívější tvorby Michala Pěchoučka, tentokrát však, možná pouze vlivem instalace a intimního přítmí, v posunu k větší enigmatičnosti. Na plátnech se z temna vynořují stíny plachetnic a člunů, v archivním rozdělení podle druhů a typů rekonstruujících přístaviště z obrazů Jana Zrzavého.

Na výrazné dvojici černého a bílého plátna se k tomu přidává jemná vepsaná kružnice a elipsa pohlcující barevnost a světlo. Zdánlivě pouze inverzní, ve skutečnosti odhalující radostně barevný podklad pláten zakrytých rouškami jednobarevnosti. Tímto průhledem pod povrch prosvítá celá paleta klimaticky náladové Bretaně.

Vedle tohoto doslovného, však skrytého, výčtu archeologicky odhalených prvků přemosťujících Zrzavého a dnešní Bretaň z pohledu Michala Pěchoučka předkládá Marta Morice intimní lidský příběh. Zda-li jde o rekonstrukci nějakého osobního zážitku Zrzavého, či příběh Morice na pozadí malířovy oblíbené krajiny, asi není důležité. Vyprávění je však vedeno v poměrně jasné, až komiksovou stopu evokující linii. Vztah to byl jistě plnohodnotný, vášnivý, což je naznačeno až konkrétními erotickými momentkami. Současně však je zaznamenána postupná transformace dívky v metaforický obraz zla. Metamorfóza probíhá postupně, od hlavy, až pohltí celé tělo a muž v závěru laská plazo-šelmí monstrum. Akvarely jsou silně centrované pouze na své vlastní vyprávění a kontext prostředí zcela ignorují. Patrně jej přenechávají Pěchoučkovým plátnům.

Hraje se zde tedy divadlo s důsledně děleným střídáním scénografie a herectví. Silně emotivní příběh, pocta Janu Zrzavému, díky podivné působnosti prostoru evokuje cosi skrytého, co jste náhodou našli. Výstava má před sebou už pouhých pár dní, doporučuji ji stihnout v podobné době jako se to podařilo mě, bez rušivých vlivů možných dalších návštěvníků.

______________________________________________________________

Michal Pěchouček, Marta Morice: Jdu po tvých stopách… Hommage à Jan Z / Francouzský institut Praha: Galerie 35 / Praha / 18. 12. 2012 - 10. 2. 2013

______________________________________________________________

Foto: autor

Jen Kratochvil | Narozen 1986, působí jako nezávislý kurátor současného umění v Praze a ve Vídni. Spolupracuje s muzei i nezávislými výstavními prostory. Společně s Hynkem Altem vede ateliér Fotografie a nových médií na FAMU. Věnuje se převážně práci s médiem pohyblivého obrazu. V rámci vídeňské platformy Significant Other, kterou založil společně s architektkou a kurátorkou Laurou Amann, se zabývá ohledáváním hranic mezi uměním a architekturou.