TZ: Proč odchází Karel Srp

Galerie hlavního města Prahy vstupuje do roku 2013 s novou organizační strukturou, která se podstatně liší od předchozí.

Řízení je čtyřstupňové: 1. Ředitel (ředitelství) GHMP (1. úroveň řízení) 2. Sekce (2. úroveň řízení) 3. Oddělení (3. úroveň řízení) 4. Referát respektive pracovní tým (skupina)

Sekci odborných činností řídí ředitelka přímo, sekci servisních činností řídí náměstek ředitele pro ekonomiku a správu. V sekci odborných činností jsou tři oddělení: sbírek, restaurátorské a programů pro veřejnost. V sekci servisních činností je oddělení produkce a servisu výstav, obchodní a ekonomické oddělení a oddělení investic a správy budov.

V souvislosti s touto organizační změnou zanikla funkce hlavního kurátora, který vedl odborné a výstavní oddělení na druhém stupni řízení. Vykonával ji PhDr. Karel Srp, Ph.D. od roku 2008.

Během dvou měsíců, po které jsme spolu s ing. Jiřím Krumpem, náměstkem pro ekonomiku a provoz, analyzovali dosavadní fungování instituce, setkali jsme se s řadou problematických a galerii silně poškozujících rozhodnutí předešlého vedení, jehož důsledky instituce ponese patrně ještě dlouho. Zejména ekonomika byla řešena nekompetentně akty, které vedly k nehospodárnosti a mnoha pochybením v rozpočtových pravidlech. Ty jsou v současnosti zkoumány podrobněji a v průběhu auditů nejsme oprávněni zatím komentovat detaily.

Karel Srp jako druhý nejvyšší manažer instituce se spolupodílel na celé řadě nepřijatelných rozhodnutí a i když svou odpovědnost odmítá, jednoznačně vyplývá z jeho funkce a postavení v galerii.

V GHMP proběhly a probíhají kvalitní výstavy, bohužel v poslední době byla většina velkých projektů koncipována externisty, kteří je galerii nabídli a pro ni také komplexně připravili (Roky ve dnech, Konec avantgardy?, retrospektiva Jana Švankmajera a další).  Nebyly iniciovány samotnou galerií, tedy pořadatelem, který samostatně připravoval až na několik málo výjimek pouze menší monografické výstavy současných umělců a cyklus Start up. Karel Srp v roli šéfkurátora nerozvíjel uvnitř ústavu týmovou práci a ani nepodporoval interní badatelské úkoly, jejichž výstupy by byly srovnatelné s těmi, jež realizovali odborníci zvenčí.

Tuto skutečnost veřejnost jen obtížně rozklíčovává, neboť navenek GHMP působí jako instituce s rozmanitým a přitažlivým programem. Ten však musí být iniciován především z domácí půdy, protože věda a výzkum je jednou z hlavních činností instituce.  V podobné situaci mohou být i někteří umělci, kteří však dosavadní program většinou nehodnotí v celku, ale podle výstavních příležitostí, které jim galerie poskytla.

Galerie se tak dostala do situace, kdy šéfkurátor Karel Srp využíval zdejší zázemí ke své badatelské činnosti týkající se témat dějin českého moderního umění, výsledky však směřoval v poslední době téměř výhradně do jiných institucí. GHMP u těchto projektů nefigurovala ani jako spolupořadatel, neměla tedy uzavřené regulérní institucionální smluvní vztahy, které by mimo jiné umožnily jejich reprízy tam, kde PhDr. Karel Srp zastával z hlediska programu tak zásadní funkci .

Karel Srp se dále podílel aktivně na přijetí Artbanky do paláce Colloredo-Mansfeld, aniž by rozlišil nepřípustnost soukromého podniku provozovaného na půdě udržované z prostředků GHMP, tedy z veřejných rozpočtů.

V neposlední řadě předložil v listopadu výstavní plán na rok 2013, který měl nevyváženou strukturu a postrádal zřetelnou koncepci. Zcela proti pravidlům chyběly i podrobné scénáře jednotlivých projektů, jejichž smyslem je vytvořit funkční základnu pro realizaci projektu. Neexistovaly ani relevantní rozpočty, které vznikaly překotně až na mou výzvu. Předem stanovená úhrnná suma, kterou předchozí vedení přidělilo výstavnímu programu globálně, byla nakonec přerozdělena pouze hrubým odhadem na jednotlivé úkony. Výstavní plány vznikají v podobných institucích s minimálně dvouletým předstihem právě z toho důvodu, aby mohl být připraven podrobný položkový rozpočet podložený reálnými požadavky. Praxe, kdy se přidělené peníze roubovaly na projekty mechanicky tak, aby se utratily bez ohledu na strukturu a náročnost projektu, nebyla v GHMP ničím ojedinělým.

To také po analýzách vysvětluje, proč nebyla GHMP schopna řadu let ušetřit ze svého rozpočtu ani minimální částku na akviziční program, neboť potřebovala objemný polštář na své značně rozvolněné zacházení s rozpočtem, přestože povinnost pravidelně doplňovat sbírky je dána jejím statutem.

Karel Srp se jako manažer neosvědčil a své odpovědnosti ve vedoucí funkci nedostál. Je však nesporné, že patří k předním odborníkům ve svém oboru, a s ohledem na to mu byla také nabídnuta externí spolupráce na projektech, u kterých je pro tento rok uveden jako kurátor (jedná se o menší monografické výstavy současných tvůrců Pavly Scerankové, Evžena Šimery  a Jiřího Davida, vše pro II. patro Staroměstské radnice). Pokud však dojde k soudnímu sporu, který už ohlásil, nebude možné s ním uzavřít dohodu o spolupráci.

Jeho stopa v GHMP je pochopitelně po odborné stránce výrazná  a jeho výstavní projekty budou  připomenuty na nově koncipované výstavě k 50. výročí GHMP (založena 1. května 1963) v Domě

U Zlatého prstenu, která bude výběrově mapovat významné výstavní počiny za celou dobu existence galerie.

Současné vedení prostřednictvím nové organizační struktury a z ní vyplývajících kroků hodlá obnovit uvnitř instituce půdu pro vědeckou činnost a upevnit team, který bude fungovat v součinnosti a podle rozpočtových zásad. Svými pracovními a badatelskými výkony bude jasně deklarovat svou příslušnost ke GHMP. Dosavadní programové směřování instituce zůstane beze změn a pozornost k aktuálnímu dění na současné výtvarné scéně nebude nijak oslabena. Podíl projektů iniciovaných na naší půdě musí však v co nejkratší možné době převážit. Vedení nepovažuje za možné vnitřní oživení nastartovat bez zásahů, které k 1. 1. 2013 učinilo.

V Praze 7. 1. 2013

Magdalena Juříková ředitelka GHMP