RE: Otevřený dopis ministryni kultury

Podle ředitelky kabinetu ministryně a tiskové mluvčí ministerstva kultury dopis ohrazující se proti deklarované podpoře ministerstva projektu AMoYA (zde) odhaluje "žárlivost a nevraživost mezi některými umělci a teoretiky a jejich vzájemný skrytý boj o vliv, dotace a popularitu". Bývalá redaktorka ČRo 6 Markéta Ševčíková se se svou novou rolí tiskové mluvčí zjevně ještě příliš nesžila, místo zprostředkování informací (komentář k jejímu působení zde) se s gustem pouští do názorových polemik. Na věcné jádro kritiky ministerstva nereaguje, pouze zdůrazňuje, že nešlo o první aktivitu ministryně na tomto poli (týden před pražskou schůzkou navštívila také FaVU!). Signatáře dopisu Ševčíková proto obviňuje ze lži a svým vystoupením podle ní kultuře prokazují "medvědí službu".

25.7.2012: Reakce na Otevřený dopis ministryni kultury

Ministryně kultury Alena Hanáková nedávno obdržela Otevřený dopis, v němž skupina umělců a studentů formuluje své výhrady vůči aktivitám, jež ministerstvo činí v rámci podpory mladého výtvarného umění. Byť šlo signatářům v prvním plánu o kritiku ministerstva kultury, odhalil nakonec Otevřený dopis hlavně to, co je v posledních letech pro poměry v tuzemském výtvarnu signifikantní: žárlivost a nevraživost mezi některými umělci a teoretiky a jejich vzájemný skrytý boj o vliv, dotace a popularitu.

Autorem protestní nóty s názvem „Otevřený dopis ministryni kultury“ je absolvent AVU a doktorand VŠUP Pavel Sterec. Jemu a těm, kdož jeho text na facebooku podpořili, vadí především to, že se ministryně kultury letos 26. června v Praze sešla s některými pedagogy a umělci k diskusi o budoucnosti mladého výtvarného umění a že bylo na téže schůzce podepsáno memorandum, v němž ministerstvo deklarovalo podporu úspěšným absolventům výtvarných škol. Pomiňme fakt, že šlo o dílčí jednání, memorandum mělo symbolický charakter a není vázáno na žádnou finanční podporu. Důležité je, že rozhodně NEŠLO O PRVNÍ iniciativu ministryně kultury v tomto směru - 21. června např. navštívila Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, jednala s pedagogy a studenty tamních sochařských i výtvarných ateliérů a v návštěvách zdejších vysokých uměleckých škol i v jednáních o budoucnosti moderního výtvarného umění chce po prázdninách systematicky pokračovat.

To ale tvůrci Otevřeného dopisu nechali bez povšimnutí, rozhodli se podrobit ostré kritice pouze jednání v Nostickém paláci v Praze, přestože ani v tomto případě nešlo ministerstvu o nic jiného, než o vyjádření zájmu o současné výtvarné umění. A propos - ministerstvo kultury bylo za laxnost a nevšímavost v této oblasti umělci dlouhá léta kritizováno, proto se ministryně Alena Hanáková rozhodla věci napravit a otevřeně vstoupit do dialogu s tuzemskou výtvarnou scénou a se zástupci akademické obce. Červnová debata v Praze tudíž byla pouze JEDNOU Z MNOHA diskusí o fungování uměleckého vzdělávání u nás. Na jednání byli pozváni představitelé všech vysokých výtvarných škol, nakonec se zúčastnili prof. Milan Knížák z AVU v Praze, Milan Salák z VŠUP v Praze, Irena Armutidisová z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, doc. Petr Lysáček z Ostravské univerzity, doc. Michal Koleček z Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, profesor Pavel Baňka, akademický malíř Karel Míšek, akademický sochař Pavel Jarkovský a galerista a spoluzakladatel AMoYA Petr Šec, jelikož AMoYA zdarma poskytuje výstavní prostory pro prezentaci výše zmíněných výtvarných vysokých škol. Přestože tato schůzka na téma „budoucnost současného výtvarného umění“ rozhodně nebyla první ani poslední, vyvolala u několika jedinců nevoli, jež nakonec vyústila ve výše zmiňovaný Otevřený dopis. Je silně emotivní a silně kritický, což je v pořádku. V pořádku ale nejsou lživá a zavádějící tvrzení, která obsahuje.

Mohlo by se zdát, že vlastně o nic nejde, každý má koneckonců právo na vyslovení svého názoru a podobných Otevřených dopisů na různá témata dostane ministryně kultury v budoucnu patrně ještě spoustu. V tomto případě se ale lze jen těžko zbavit trpké pachuti na jazyku. Oč větší je totiž snaha ministerstva kultury vstřícně reagovat na apely jedněch reprezentantů umělecké obce, o to drtivější kritiku lze vzápětí očekávat od těch druhých. Autoři Otevřeného dopisu bohužel mimoděk potvrdili, že je tuzemská výtvarná scéna rozdělena na nejrůznější lobbistické skupiny a primárně vůbec nejde o podporu výtvarného umění, nýbrž o to, aby byli podporováni a velebeni „ti správní“. Dokládá to závěrečná věta Otevřeného dopisu: „… pokud má takto vypadat Vaše pomocná ruka výtvarnému umění, tak prosím raději nepomáhejte.“ Inu - dobrá rada nad zlato. Těch, kteří už léta tvrdí, že rozhodující je trh, že umění je zboží jako každé jiné a že existují důležitější věci hodné podpory, než umění a kultura, je v naší zemi víc než dost. Signatáři Otevřeného dopisu jim ideálně nahráli na smeč. Hezky a trefně česky se takovému konání říká „medvědí služba“.

Markéta Ševčíková, ředitelka kabinetu a tisková mluvčí ministerstva kultury