Ústecké diplomky

"Periferní a industriální kontext Ústeckého kraje tak nemusí být nutně handicapem, ale přínosem. To, co je na jiných místech v České republice zakryto, je zde nahé." píše Karel Marouš Zavadil v recenzi diplomových prací studentů naší nejseverněji položené umělecké fakulty.

Podobně jako když vznikla v rámci Vysokého učení technického v Brně nová Fakulta výtvarných umění, která nabízí kvalitní výuku v moravském regionu, byl vznik Fakulty umění a designu (FUD) v rámci Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2000 také šťastnou konstelací. FUD nejen zaplňuje deficit kvalitního vysokého uměleckého školství v severních Čechách, ale má přesah a konkurenceschopnost v rámci celé republiky. Je tomu tak především díky kvalitnímu personálnímu obsazení. Působí zde např. Jiří Kovanda, Miroslav Vojtěchovský, Pavel Baňka, Pavel Mrkus a mnozí další. Původní zaměření fakulty na užité umění a design se postupem času rozšířilo i o volné umění a lepší nabídku teoretických předmětů. Od roku 2007 je zde jako na jedné z mála současných vysokých uměleckých škol akreditován obor Kurátorství současného umění, tento obor vyučují už pouze na pražské VŠUP.

Soubor diplomových prácí FUD UJEP, které může divák aktuálně spatřit v galerii Emila Filly, jasně demonstruje vyzrálost výtvarného názoru, originalitu provedení a technickou zručnost. Ve výstavní expozici zaujme prolínání užitého a volného umění, kdy na první, letmý pohled vyniká kvalita vystavených prací především z ateliérů Katedry užitého umění a Katedry fotografie a vizuální komunikace.

Jozef Rabara

Na diplomových pracích studentů Ateliéru skla je vidět důraz na experimentální přístup, ale i přirozený respekt k materiálu. Za zmínku stojí realizace Lubici Bakičové nazvaná „Skleněný objekt ve vztahu k prostoru“. Autorka vytváří prostorové variace členěné do pomyslného triptychu jako určitou citaci minimalistického sochařství. Mezi absolventy Katedry fotografie, která nabízí kvalitní práce jak z užité, tak volné fotografické tvorby, zaujme především dílo Jozefa Rabary. V absolventské práci nazvané „Umění jako terapie“ nechává autor diváka nahlédnout do světa svého soukromého dramatu, kterým je transsexualita, tj. trauma z pohlavní identity. V představeném souboru fotografií a videoartů s osobitým nadhledem glosuje situaci člověka, který musí fungovat v jiném těle než by chtěl. Soubor fotografií z autorova dětství a rodinného soukromí v ženských šatech je doprovázen reálnými fragmenty ženské garderoby. Autentickou výpověď o nelehké situaci autora ilustruje i fiktivní hudební klip.

Pozoruhodná je ovšem také interaktivní instalace Markéty Bakešové z Ateliéru přírodní materiály nazvaná „Objekt s využitím nanotechnologie“. Na skleněných deskách podrobených pravidelné proceduře zapaření se za použití nanotechnologie objevují v mlžné páře puristické nápisy. Analogie s procesuálním uměním, alchymickými pokusy, či s díly některých postmoderních umělců je zde více než zřejmá. Proces mizení a objevování, rachocení mašin na páru, to vše vytváří poutavou atmosféru tajemství.

Markéta Bakešová

Za pozornost také stojí tu a tam probleskující sociální či ekologický rozměr studentských projektů. Ve velké konkurenci řady děl bych chtěl především vyzdvihnout realizaci z Ateliéru design interiérů od Terezy Svobodové nazvanou „Rostlinný mobiliář“, kdy jsou rostliny použity jako součást tzv. živých zdí, což může s určitou nadsázkou připomenout dílo F. Hudertwassera. Na souboru diplomových prací Fakulty umění a designu je vidět, že kvalitní pedagogická práce se vyplácí především z dlouhodobého hlediska. Vystavený soubor je důstojnou vizitkou nejen studentů, ale i pedagogů, kteří je vedou.

Po shlédnutí této absolventské výstavy lze konstatovat, že FUD zásadně přispívá k tolik potřebné pluralitě a tříbení názorů v oblastech volného a užitého výtvarného umění. Vytváří kvalitní vzdělávací platformu pro současné výtvarné umělce. Je to dobře zejména proto, že toto centrum leží v Ústí nad Labem, v regionu, který je zasažen řadou negativních jevů současnosti, jakými je nezaměstnanost, sociální vyloučení a systémová korupce. Dle mého soudu je důležité, aby se vzdělávací a umělecké instituce podílely na kultivaci společnosti. Periferní a industriální kontext Ústeckého kraje tak nemusí být nutně handicapem, ale přínosem. To, co je na jiných místech v České republice zakryto, je zde nahé.

Matouš Karel Zavadil Autor je nezávislý vizuální umělec a kritik, přednáší na FHS UK

______________________________________________________________

Výstava diplomových a bakalářských prací studentů fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem / Galerie Emila Filly / Ústí nad Labem / 30. 5. - 29. 6. 2012

______________________________________________________________

foto: Radek Jandera

______________________________________________________________

Komentář k příspěvku Ladislava Zikmunda-Lendera (zde)