Smysluplnějšími větami za čistější ovzduší

Přednášku Vladimíra Justa „Jazykový smog ve výtvarném umění" o floskulích v současné umělecké kritice, která proběhla začátkem měsíce na půdě AVU, uvítali čeští studenti jako čerstvý vzduch, jenž provětral stojaté vody práce s jazykem v dnešních médiích. Samotný název akce však působil poněkud úsměvně, uvědomíme-li si, že výtvarné umění se jazykem primárně nezabývá. Aby nedošlo ke zmatení, byl by snad vhodnějším titulem „Jazykový smog v kritice a textech o výtvarném umění“.

Profesor Vladimír Just, který se věnuje divadelní a literární kritice a přednáší na Katedře divadelní vědy FF UK, se ujal velmi zajímavého a v rámci české výtvarné scény zatím pramálo diskutovaného tématu. Jeho přednáška přinesla celou řadu zajímavých myšlenek a doporučení. Návštěvník měl možnost nahlédnout do světa prázdných slov a úsměvných slovních spojení vyskytujících se ve výtvarných recenzích. Navíc coby autor již dvoudílného lexikonu floskulí je Just odborníkem na slovo vzatým. Floskule je definována jako „slohově nadnesený nebo jen obecně platný, ale neprocítěný, prázdný obrat, rčení, průpověď či fráze. Jedná se o výrazy, které nadužíváním ztratily životnost a obsah“ (Wikipedia). Floskule v Justově pojetí není každý významově opotřebovaný řečový obrat či vazba – nejde jen o ustálené rčení, ale o ustálené lhaní. Slovo floskule je etymologicky zakořeněno v latinském „flos“, „floris“. Floskule je o zakrývání, zdobení prázdna slovy. Čtenář textu, který je obsahuje, pak postrádá jeho smysl či hodnotící složku a cítí se ochuzen, ne-li ztracen.

Just si vzal na paškál recenzenty a kritiky periodik, jako jsou Lidové noviny, Respekt, Flash Art, Ateliér, nebo Umělec, na kterých nenechal nit suchou. Drtivá většina našich recenzentů, jak dokázal Just, například nadužívá adjektiva „zásadní“ nebo „zajímavé“, což v rámci uměnovědného diskurzu, jak všichni jistě uznáme, není absolutně na místě. Nadto, jak sám demonstroval, „zásadní“ má v češtině alespoň dvacet osm synonym, z nichž každé je významově odstíněno. Dalším nešvarem shledal frekventované používání slov jako „scéna“, „významný počin“ či „diskurz“; takové obraty působí na čtenáře kritiky přesvědčivě a povzbuzují ho dál v četbě textu.

V dlouhodobém horizontu se český jazyk a ustálená sousloví proměňují, úmysly pisatelů recenzí však zůstávají stále stejné. Dorazit, shlédnout, podat zprávu. Jak ovšem upozornil Vladimír Just v návaznosti na jednu z otázek z publika, často se kritici snaží převést díl odpovědnosti na samotného diváka a zamlžit, že si svým názorem v době psaní textu nejsou mnohdy naprosto jistí. To se pak můžeme dočíst takových věcí jako „divák oněměl úžasem“ apod. Vladimíru Justovi také vadí, pokud některý ze zmíněných publicistů odkazuje na populární teoretiky současné doby, ačkoliv se problematikou již dávno před nimi v rámci diskurzu zabývali jiní. Tento nešvar několikrát nazval „stoupáním si na špičky“. Opakovaně postřehl časté žehrání recenzentů na nedostatek místa, jež pak paradoxně takto vyplýtvají. Kritikům vytkl i nadměrné užívání cizích slov, která jsou bez obtíží transformovatelná do českého ekvivalentu. V textech Just často narazil na gramatické a syntaktické posuny jako je tzv. anakolut (míšení více podmětů v jedné větě), nadměrné užívání pro češtinu zásadně nevhodného pasiva, nebo nahrazování sloves slovesnými adjektivy a substantivy, což jde zcela proti povaze českého jazyka, jehož hlavní zbraní je právě bohatost a pregnance sloves.

Neproblematickým nebyl výběr místa přednášky, půdy Akademie výtvarných umění. Prezentací před prakticky tvořícími, staví Just kritika v oheň nemilosti před jeho cílovou skupinou. K čemu nám kritika je, řekne si mladý výtvarník, když ji její tvůrci ani nesvedou ovládnout. A je tomu skutečně tak? Znamená užití tzv. jazykového smogu v textu, že jde o text nekvalitní?

Na tomto místě je namístě uvést, že podat report o Justově přednášce je určitým způsobem problematické. Shrnout jeho přednášku do pár předem stanovených řádků s sebou automaticky nese nebezpečí jistého povrchního shrnutí. Na čtenáře těchto řádků totiž není, i přes veškerou snahu, zcela možné přenést jedinečný úsměvný způsob výkladu, který celý projev činil zajímavým a posluchač se tak díky tomu jistě nemohl začít nudit a ztrácet pozornost.

Ačkoliv se všichni královsky bavili, asi určitě by se nenašel nikdo, kdo se podobných stylistických faux-pas nikdy nedopustil. Recenzenti zkrátka a dobře nemají na růžích ustláno. Věřme, že situace se alespoň ve střednědobém horizontu zlepší. Čtenář by však neměl klesat na mysli, nezřídka nám autoři vysílají i dobré signály.

Tomáš Klička, Klára Brůhová, Eva Balaštíková, Tereza Jindrová, Jan Kratochvíl, Eliška Kubínová, Šárka Lenertová, Adéla Procházková, Kristýna Zámečníková, Pavla Zámečníková (studenti semináře umělecké kritiky VŠUP pod vedením Lady Hubatové-Vackové)

______________________________________________________________

Poznámka autorů: Cílem textu bylo referovat o přednášce za užití co největšího množství floskulí a jiného „slovního smogu“.

______________________________________________________________

V článcích z periodik ERA 21, Ateliér, A2, Flash Art, Respekt, serverů lidovky.cz a Artalk.cz jsme vyhledali výrazy a slovní spojení, která nevhodné zacházení s jazykem výmluvně dokládají.

Často opakované výrazy: zásadní, zajímavé, především, počin, právě, inspirované, přitom, vlastně, symbolické, přesto, atributy, styl, iluze, přírodní / architektonický rámec, parafráze, respekt / (navrženo) s respektem, prostorové kvality / kvality bydlení, vyznění, specifický, trend

Nadužívaná cizí slova: diskurz, koncepční / koncept / koncepce, kontext, fenomén, fragment, reflexe, element / elementární, pluralita, pluralitní, (kulturní) transfer, konvenuje, participovat, primární (myšlenka), deskripce, identifikovat, neortodoxní (přístup, pojetí), (ne)konvenční (přístup, pojetí), konotace, konsenzus, diverzita, problematizovat, strategie, inkorporace, tematizovat

Opakující se spojení, fráze, klišé, floskule: jedinečná atmosféra, celkové vyznění, pokusit se o navázání dialogu, ohledávání hranic, frustrovaný divák, nezasvěcený návštěvník, mapovat, interaktivní forma, v neposlední řadě, referenční potenciál, velkoryse koncipovaný, bezprostředně reaguje, (výstava je) skutečná událost, ve snaze poukázat na fakt

Fráze, klišé, floskule a cizí slova na Artalk.cz: eroze společenské autority, výstava...je skutečnou událostí, chladně nezúčastněné, pravý vlastnoruční génius, skutečné univerzum obrazů, estetická kontemplace uměleckých děl, výstava pěkně ukazovala, setkání se zajímavými obrazy, kompozice dekorativního vyznění, ...energetickými čarami, jež se linou prostorem a drze si ho přivlastňují, divoké nekonečné změti zářivých čar, divák může sledovat až do otupění..., přemíra hlubokých myšlenek, pracují v široké škále hybridně intermediálních konotací