Svéráz ostravské syrovosti

Výstava ostravské autorky Hany Puchové v Galerii U Dobrého pastýře ve mě zanechala dojem milého zjevení. Mezi konceptuálními projekty, které jsou souběžně prezentovány v dalších výstavních prostorách Galerií TIC, na mě zapůsobila poněkud nepatřičně. A v tom také tkví její jedinečnost.

Malířka a ilustrátorka Hana Puchová patřila do výtvarné skupiny Přirození, jejímž teoretikem a jedním ze zakladatelů byl nedávno předčasně zesnulý prozaik, publicista a překladatel Jan Balabán. S ním pojilo Puchovou blízké přátelství: ilustrovala jeho knihu Černý beran, společně vytvořili komiks Srdce draka a také název brněnské výstavy Jsme tady je zároveň názvem jedné z Balabánových knih.

Výstava samotná pak prezentuje dva tematické cykly. Soubor kreseb a akvarelů na papíře Oči hluboko dokořán zachycuje zkratkovité výjevy snad deníkového, snad snového rázu. Na těchto dílech menšího formátu můžeme pozorovat záznamy všemožných událostí i pocitů. Za každou kresbou si lze domýšlet spletité příběhy a děje, jakoby autorka i ve své volné tvorbě uplatňovala postupy ilustrátora (kromě výše zmíněných děl Jana Balabána ilustrovala také básnickou sbírku Petra Hrušky Zelený svetr či vyprávění pro děti od marka Tomana Můj Golem). V případě Očí hluboko dokořán však není literární dílo, ale sám život malířky. Druhému cyklu Jsme tady, dominují rozměrnější figurální náměty – portréty přátel a rodiny. Těm dává Puchová vyniknout na jednobarevném pozadí. Vyčištěná jednotná plocha nechává prostor pro fantazírování. Osudy autorčiných hrdinů, jejich charakter či vztahy s dalšími vyobrazenými jsou zcela v režii diváka.

Těm, kdo tvorbu Hany Puchové neznají, by se mohla vybavit díky známému obrazu Jan a Daniel – portrétu bratrů Balabánových, jehož reprodukce byla použita na přebal poslední Balabonovy knihy Zeptej se táty. Dva bratři, malíř a spisovatel, stojí bok po boku, na modrém pozadí v modrém oblečení a jejich modré oči si nás prohlíží zasmušilými pohledy. Mimochodem motiv sourozenců, jejich drobných podobností a rozdílů autorka naplno rozehrává na obraze Tři sestry. Každá ze tří zobrazených žen je svéráznou osobností, přesto v nepatrných detailech a náznacích můžeme hledat společné rysy. Rodinné náměty pak reprezentuje portrét malířčiných dětí Lukáš a Maruška nebo obraz s názvem Děda reflektující dětství Puchové. Obraz Kuřárna z nás dělá svědky poklidného posezení skupinky lidí u cigarety, na které ze zdi shlíží malovaný anděl, perspektiva místnosti s výhledem do krajiny evokuje Poslední večeři. Zdánlivě banální a každodenní situace dostávají pod štětcem Puchové nový rozměr, díky tomu cítí divák potřebu vracet se k jednotlivým dílům a hledat další souvislosti.

Na postavách z obou cyklů zaujmou především jejich výrazy, pohledy očí. Jsou vyobrazeny jednoduše, téměř stroze, přesto jsou svým způsobem vše sdělující. Díky tomu proniká divák do atmosféry obrazu. Je důvěrně domácká, jako bychom hrdiny Puchové už někde viděli, setkali se s nimi. Přesto však díly prostupuje také jakási paradoxní syrovost. Malířka na své modely nepohlíží kriticky, zobrazuje je prostě takové, jací jsou, se všemi jejich neduhy i letmými úsměvy. A je to právě ona nefalšovanost, poctivé budování obrazu, které dělají z této výstavy kvalitní podívanou.

Eva Klepáčková Autorka studuje na Katedře výtvarné výchovy PedF MU

foto (pohled do instalace): Michaela Dvořáková

______________________________________________________________

Hana Puchová: Jsme tady / Galerie TIC: Galerie U Dobrého pastýře / Brno / 25. 1. - 14. 3. 2012