Martina Leierová pro LN vyzpovídala Kryštofa Kinteru, který má právě výstavu v GHMP. Umělec hovoří o právě probíhající výstavě a objektech zde prezentovaných, o tom, jak chápe umění, o učení u Knížáka i o zahraničních ambicích. „Nemám ambici být světoznámý, nejdůležitější je pro mě moci dělat to, co chci. Mít časoprostor své věci dělat. A právě na tom jsem závislý, to je pro mne z celého procesu nejdůležitější. Ještě bych chtěl najít způsob, aby umění bylo prospěšnější.“

Lidovky nabízí i článek Jiřího Peňáze reflektující výstavu surrealistů na Staroměstské radnici v Praze. Přestavena je tvorba čs. surrealistů posledních dvaceti let a je to tvorba velmi rozmanitá a obsáhlá. „Vedle děl, o nichž lze mít představu, že takhle „tradičně“ surrealismus vypadá – tedy automatismus, snové vize ať figurální, či abstraktní, sexualita subverzivního charakteru (…) -, tu jsou věci též jaksi do počtu, jež jsou na výstavě legalizovány tím, že se mohou jako surrealismus tvářit.“

Stejná výstava je předmětem článku Radima Kopáče v příloze Víkend MfDnes. „Některé akce surrealistů, zejména jejich kolektivní hry, kdy skupina autorů zpracovává po svém nadhozené téma, působí lehce mentorsky a sterilně – jako by učitel zkoušel žáky. Surrealismus požírá v takových případech svůj vlastní ocas: stává se uměním pro umění, respektive zábavou pro hrstku zasvěcených.“ Výstavě je přiřknut verdikt 70 %.

Ve Víkendu MfDnes najdeme i pozvání do Vídně. Leopold museum totiž slaví deset let existence výstavou Melancholie a Provokace, těžící zejména ze sbírek Egona Schieleho. „Osobní kontakt se sto let starými originály je prožitkem, jemuž je snadné podlehnout a zanechává v nás nesmazatelné stopy. Schiele vystihuje univerzálnost lidského utrpení a trýzeň prožívanou skrze vlastní tělo, erotiku posouvá do duchovních sfér.“

Tomáš Pospiszyl v LN recenzuje Obrazy mysli/Mysl v obrazech v MG. Veskrze pozitivní kritika vidí negativa hlavně ve stísněných prostorách Uměleckoprůmyslového muzea. „Síla kontinuální práce Moravská galerie v Brně – i vzhledem ke své pozici mimo metropoli – většinou neoslňuje efektními blockbustery. V tomto směru jsou Obrazy mysli / Mysl v obrazech výjimečné. Ale když se podíváme, co se v galerii za poslední léta pomalu uskutečňuje, těžko hledáme srovnání s dalšími českými institucemi.“

V MfDnes rozebírá Josef Chuchma nedávno vydanou Ročenku Art+.