Malou, ale objevnou výstavu Františka Kavána (1866-1941) otevřela NG. „Symbolistní a dekadentní krajiny Františka Kavána představují mimořádně zajímavou spojnici mezi těmito tendencemi ve výtvarném umění a českou literaturou na sklonku 19. století.“ Vystavena jsou nově získaná díla vzniklá mezi lety 1894 a 1899. Informují dnešní Lidovky.
Kutnohorský deník představuje Europu Jagellonicu. „Návštěvníci uvidí práce Albrechta Dürera, Lucase Cranacha či mistra Litoměřického oltáře, mezi plastikami budou práce z dílen mistra Pavla z Levoče, Veita Stosse či Petera Vischera.“ Článek se věnuje i plagiátorské kauze Jany Šorfové.
Litoměřická galerie výtvarného umění včera otevřela výstavu středověkého deskového malířství severních Čech. „Vystaveny jsou necelé dvě desítky velkých oltářních arch z let přibližně 1340 až 1550, z nichž každá je tvořena několika deskovými obrazy,“ uvedl pro severočeskou mutaci MfDnes Ľubomír Turčan, kurátor výstavy. Autorem projektu je Jan Royt a potrvá do 10. května.
Dům U Rytířů v Litomyšli představí tvorbu místního rodáka Julia Mařáka. „Představíme zásadní práce umělce, vystavíme i uhel Kongres pod jilmy z roku 1866, který Mařáka proslavil.“ (…) „To, co udělal pro české krajinářství, je zásadní počin,“ uvedl pro pardubickou MfDnes Michal Šimek, hlavní kurátor připravované výstavy.
Deníky východních Čech lákají na program Východočeské galerie v Pardubicích. „Právě tento týden byla v Domě u Jonáše zahájena výstava Současný český linoryt, která má za úkol veřejnosti představit tento zvláštní fenomén českého výtvarného umění. „Linoryt má u nás velkou tradici. Výstava představí tvorbu pěti autorů – Michala Cihláře, Pavla Piekara, Ivo Křena, Vojtěcha Kovaříka a Jana Vičara. Doplní ji výklady, komentované prohlídky a tvůrčí výtvarné dílny,“ sdělil autor výstavy Vít Bouček.
Miroslava Tichého vystavuje pražská Galerie 1. patro. Profil umělce napsala Naďa Klevisová pro HN Víkend. „Absolvent šesti semestrů na pražské AVU zprvu maloval, výhradně ženy, ale teprve fotografování mu otevřelo nový svět. Fotil skrytě. Aparát, který si sám vyrobil z brýlových skel, špulek a ruliček od toaletního papíru, nosil pod svetrem – a náhle tiskl spoušť, aniž by se díval do hledáčku.“ Výstava funguje jako prodejní a článek shrnuje i další plánované aukce.
Výtvarný pátek LN obsahuje tři články: První článek Tomáše Pospiszyla představuje výstavu Michala Nesázala ve 2. patře Staroměstské radnice. „Chalupeckého cenu v roce 1992 prý získal za sérii devíti drobných kreseb, ve kterých vypověděl své mystické setkání s toulavým psem.“ (…) „Jenže je svými elfími kresbami Nesázal dostatečně přesvědčivý? K silným stránkám jeho předchozích prací patřila návaznost na běžný život, konfrontace reality a ztraceného Edenu. Dnes to vypadá, že z hledání ráje zbyla jen unavená elfka, se sklopenýma očima spočívající na umělcově pohovce.“
Druhý Pospiszylův článek se zabývá osudem umělecké sbírky společnosti Sazka, kterou budoval bývalý ředitel Aleš Hušák. Nejznámější je asi dnes již odstraněná provokativní Lavička od sochařky Ley Vivot. „Na lavičce sedí muž, před ním klečí žena. Českokanadská sochařka Lea Vivot dílo natočila tak, že pro diváka přicházejícího k budově to vypadá, jako by žena na muži prováděla orální sex. Při bližším ohledání tomu tak není, zato můžeme pozorovat anatomicky detailní nahé pohlaví ženy. Lavička stála tři miliony.“
Třetím článek v LN je rovněž Pospiszylův – věnuje se kauze italských bilboardů na památkách. „Italská společnost Grandi Progetti má problém. V roce 2009 se zavázala, že za své prostředky zrekonstruuje renesanční kostel Santa Maria di Portosalvo v centru Neapole. Směla za to prodat velkoplošnou reklamu na lešení, kterou tento kostel přikrylo. Firma sice na atraktivní lokalitě prodala reklamu v celkové hodnotě tří milionů eur, nikdy ale slíbené restaurátorské práce nerealizovala.“ Celkově takto firma obalila na 60 památek, restaurována nebyla žádná.
