Muzea, nebo živé umění?

Ministerstvo kultury snižuje podporu živému umění a neplní ani své závazky z minulých let.

Kvůli údajnému podfinancování léta kritizovaný grantový systém ministerstva kultury (MK) by přinejmenším v oblasti výtvarného umění nemusel být tolik napjatý, kdyby úřad plnil své závazky. Vláda totiž již před lety schválila dva programy, které by výtvarné umění měly podporovat. Pouze jeden z programů byl ale jen jednou vyhlášen. Státní či krajské organizace pak žádají o peníze, které by měly být určené primárně pro organizace neziskové či pro občanská sdružení.

Podpora živého umění, tedy divadla, tance, hudby a výtvarného umění, činí jen malou položku v rozpočtu MK. Téměř každoročně si ale nejen příjemci grantů stěžují, že peněz na ně je málo. A letos jich bude ještě výrazně méně, oproti loňským 485 milionům půjde na kulturní služby, tedy podporu živého umění, jen 372 miliony; na samotné granty pak namísto 355 jen 272 miliony. Z celkového letošního rozpočtu MK (přes osm miliard) tato suma činí jen tři procenta, což je nejmenší podíl od roku 2002. Nadto je podpora pro jednotlivé obory umění velmi nevyvážená, a nejhůře současný systém dopadá právě na výtvarné umění.

Vedle grantů totiž je pravidelnou položkou v rozpočtu MK i program státní podpory divadel, orchestrů a sborů, takže v těchto uměleckých oblastech pak o peníze z grantů mohou žádat hlavně občanská sdružení a neziskové organizace. Granty na výtvarné umění jsou ale plné žádostí od galerií městských či krajských a dalších veřejných institucí společně s uměleckými projekty. Pro tyto instituce ale právě vznikl Program podpory prezentace soudobého výtvarného umění v muzeích, galeriích a výstavních síních. Pokud by byl vyhlašován, nebyly by tak vysoké požadavky na podporu z grantů, a tedy tolik nespokojených žadatelů.

"Program byl uveden v roce 2008 jako pilotní, protože Odbor umění a kultury MK tehdy obdržel asi o 80 milionů korun více než jindy. Od té doby k žádnému navýšení, z kterého by se tento program mohl podpořit, bohužel nedošlo," říká Roman Musil, který tehdy v odboru pracoval a připravoval vyhlášení programu. V příštích letech ale program již znovu vyhlášen nebyl a navíc celý odbor byl koncem roku 2010 zrušen se zrušením postu jeho ředitele a nahrazen pouze samostatnými odděleními, která spadají pod náměstka Radka Zdráhala. Ten přišel na MK s Jiřím Besserem a ve své kompetenci od začátku měl také osm příspěvkových organizací. Jednu z nich, Českou filharmonii, také pět měsíců dočasně řídil, což znamená, že ze svého postu na MK byl sám sobě nadřízeným.

Namísto bývalého ředitele odboru tedy náměstek Zdráhal podepisuje například rozdělení grantů; také on jako člen vedení MK je zodpovědný za výši prostředků na granty v rozpočtu určenou. Jeho pravomoci na ministerstvu několik týdnů po nástupu nové ministryně stále narůstají, rozhoduje také o příspěvcích na významné a mimořádné kulturní akce, kam dnes spadá polovina celého rozpočtu kulturních aktivit (tedy grantů) a prosazuje navýšení platů hráčům České filharmonie a členům některých souborů Státní opery. V době, kdy se nejen ve veřejné správě platy snižují či aspoň stagnují, tedy řadoví členové státních kulturních institucí dostanou přidáno a možná i na úkor podpory živého umění, jejíž rozpočet na MK výrazně poklesl.

Druhým programem, který pro podporu výtvarného umění vznikl, je akviziční program; ten připravoval Odbor muzeí a galerií. Vláda ho schválila v roce 2004 a pak ještě znovu v roce 2006 a je zakotven i ve státní kulturní politice na léta 2009 až 2014. Měl se zaměřit nejen na sbírkotvorné funkce veřejných muzeí a galerií, ale i na podporu vzniku soukromých a firemních sbírek. Tento program ministerstvo zatím nevyhlásilo nikdy.

"Když se něco smysluplného připraví, tak s cílem, aby to běželo. Nyní vidím, jak je složité realizovat náročný výstavní a ediční program pouze z rozpočtu zřizovatele. Bez vícezdrojového financování bychom náš program nezrealizovali v plné míře a kvalitě. Proto jsou programy vyhlašované MK pro všechny instituce tak důležité a je velká škoda, že se nenaplňují," doplnil Musil, který je od roku 2007 ředitelem Západočeské galerie v Plzni.

Členka grantové komise pro výtvarné umění Karolína Jirkalová připomíná, že lze jen těžko srovnávat žádosti o podporu velkých mezinárodních výstavních projektů připravovaných krajskými či městskými galeriemi se žádostmi nezávislých menších galerií, které pracují za zcela jiných, nejen finančních, podmínek."Na hodnocení výstavy Europa Jagellonica v GASK s rozpočtem přes 30 milionů korun jsme letos museli rezignovat, protože pořadatelé od MK žádali částku 15 milionů, což je více než očekávaný rozpočet na celý tento grantový program," říká. Mimochodem - členové komise ještě ani v prvním kole posuzování žádostí nevědí, jak velký rozpočet budou mít k dispozici, pouze bodují jednotlivé žádosti a teprve ve druhém kole rozpočet znají. Druhé kolo grantového řízení pro rok 2012 se koná až v únoru 2012.

Stejný problém jako při posuzování žádostí na projekty mají členové komise i s příspěvky na celoroční činnost - nelze porovnávat profesionální, často i sbírkové instituce s nezávislými galeriemi pro současné umění. Zároveň však komise ví, že krajské a městské galerie jsou podfinancované a bez podpory MK by nemohly pořádat tak kvalitní výstavy. "Vzniká tak těžko řešitelná situace a pro všechny žadatele i komisi by bylo smysluplnější, kdyby byl opět vypsán program podpory prezentace soudobého výtvarného umění v muzeích, galeriích a výstavních síních, kde by žádaly převážně instituce zřizované městy a kraji. Obdobné programy pro ostatní obory umění existují, výtvarné umění tak dostává od MK výrazně méně než ostatní umělecké obory," připomněla členka grantové komise. (Loni například podle údajů na webu MK dostalo výtvarné umění včetně publikační činosti celkem přibližně 30 milionů korun, zatímco divadlo 35 milionů na grantech a 56 milionů z příslušného programu).

"Programy tu fatálně chybí, podpora umění na MK je oborově nevyvážená. Kritici Národní galerie, kteří ji viní z marasmu, ve kterém se současné české umění nachází, by se měli konečně zaměřit na systém podpory tomuto oboru, nikoli tuto instituci, která by ale měla být leadrem v oboru, což není," soudí Marta Smolíková, ředitelka organizace ProCulture. Programy by bylo podle ní důležité naplnit právě letos, kdy budou kultuře chybět i zdroje z loterií. Touto cestou přitom třeba v roce 2010 do kultury přišlo přes 200 milionů korun. Smolíková soudí, že letošní rok prověří životaschopnost nestátních kulturních zařízení. Aby přežily, budou muset inovovat nejen svůj program, ale také management, uvedla. Státem stále výrazně podporované příspěvkové organizace MK by pak podle ní měly s nestátními kulturními organizacemi spolupracovat. "Jinak se tu může již brzy stát, že nebudou mít kvalitní režiséry do Národního divadla ani dobré umělce pro Veletržní palác."

text: Markéta Horešovská