Velkým tématem roku 2006 byla výstava Karel IV. – Císař z Boží milosti a její nezvládnutá organizace ze strany Správy Pražského hradu.
Ve službách Lucemburků
Monitoring článků bylo možné do března 2006 najít také na serveru výstavy. Stránka měla poněkud ješitný podtitulek: „Zde se dozvíte, co pěkného o nás napsala média…“
Ateliér 4/2006
Celé čtvrté číslo je věnováno výstavě Karel IV. císař z Boží milosti. „Kéž by dnešní politikové měli tehdejší zdravou bázeň a na mysli prospěch společnosti, tak jako jejich předchůdci,“ píše ve svém poněkud exaltovaném úvodníku šéfredaktorka Blanka Poláková. Popravdě řečeno, myšlenku, že by se naši politikové měli snažít více se podobat středověkým suverénům – bez ohledu na to v jakém směru -, bych radši vůbec nevyslovoval.
Nejzajímavějším článkem čísla je stručná historie výstavy od autora nejpovolanějšího – Jiřího Fajta. Fajt prokazuje na české poměry nevídaně nízkou míru předposranosti a pěkně narovinu napsal všechno to, co se jinak říká jen mimo záznam či v kroužku zasvěcených. Spolupracovat se Správou Pražského hradu podle všeho nebyl žádný med a nebýt kancléře Jiřího Weigla, kdoví o čem výstava mohla být. „Na nižších řídících úrovních se potom předháněli ti, co se chtěli ‘vcítit’ do situace a vydávali pokyny, jako onen památný z února 2004, v němž stálo, že mám – údajně pro pana prezidenta – představit Karla IV. jako ‘vynikajícího stratéga a skvělého ekonoma, umění nesmí být na prvním místě, uvést jeho boj s papežem, pakliže by to vyznělo pro Karla pozitivně a pro církev negativně…’“
Překvapivé je, že místo aby se Fajtův článek objevil na titulu, kam svým významem patří, toto čestné místo zaujímá nic neříkající a nic neřešící výčet Karlových donací od Jana Royta. „Významným císařovým fundátorským dílem bylo založení hradu Karlštejna.“ Opakování jest zkrátka matkou moudrosti.
Provokativní otázky - “Proč nás má tak staré umění zajímat? Jak se na něj dívat, abychom z návštěvy výstavy měli víc než jen dobrý pocit, že jsme nezmeškali důležitou kulturní událost?“ si ve svém článku klade Milena Bartlová. Důvody nabízí v podstatě dva: Dokážem-li k středověkým dílům přistupovat otevřeně a bez ahistorických projekcí, mohou podle ní tato fungovat i v ryze umělecké rovině. Druhým důvodem může být, že jako historické památky jsou dokladem kulturní vyspělosti našeho národa. Hned ale dodává, že s tím „národem“ se to hlavně nesmí brát moc doslova, byť má Karel IV. od České televize oficiálně potvrzeno, že byl vůbec největším Čechem.
Do čísla dále přispěli Kaliopi Chamonikola, Milada Studničková či Petr Chotěbor. Většina článků je bohužel poněkud „instantních“. Je vidět, že Lucemburský speciál byl připravován ve značném předstihu a většina autorů k výstavě samé nemá vlastně moc co říct. Doufejme, že její podrobnější reflexe se na stránkách Ateliéru ještě dočkáme.
Středa 15. února 2006
„Téměř všechny exponáty skrývají nějaké tajemství, symbol či zapomenuté sdělení a doprovodné texty některé z nich odhalují. Kristus na Olivetské hoře, mučený úzkostí v předvečer ukřižování, piety, pašije, zvěstování. Všechny ty biblické scény jsou tu představeny z dnešního pohledu s naivní upřímností, která přesto neztrácí na síle. “ Není mi jasné, jak něco může být plné tajemství a zároveň se dnešnímu divákovi jevit jako najivně upřímné. Redaktorka HN se však aspoň pokusila středověké umění nějak přiblížit současnému publiku. LN se omezily jen na velkohubé: „Nebývalou příležitostí uvidět pohromadě díla obrovské umělecké a historické hodnoty je výstava o vlivu tří generací Lucemburků na kulturní vývoj tehdejší Evropy.“ Právo zase připomíná, že o podobné výstavě se uvažovalo již v 60. letech: „Velkolepě připravenou výstavou Karel IV., císař z boží milosti se české uměnímilovné veřejnosti zítra splní sen starý čtyřicet let.“ Pouze MfD se k všeobecné adoraci výstavy, kterou zatím mělo šanci vidět jen pár vyvolených, nepřidala. Věnuje se jí jen regionální pražská redakce, a to sympaticky civilním způsobem. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, LIDOVÉ NOVINY, PRÁVO, Mf DNES/regionální vydání
Pátek 17. února 2006
Necelá půl minuta na exponát, tolik času návštěvníkům poskytuje časová vstupenka na výstavu Karel IV. císař z Boží milosti. „Odcházím nadšená z exponátů jako takových, ale zároveň i dost frustrovaná z toho nedostatku času,“ cituje Právo jednu z návštěvnic. PRÁVO
V Lapidáriu Národního muzea je k vidění výstava gotických soch a jejich kopií, připravená u příležitosti hradní výstavy Karel IV. císař z Boží milosti. Mf DNES/regionální vydání
Sobota 18. února 2006
Sobotní MfD se obsáhle věnuje „výstavnímu hitu letošního roku“ výstavě Karel IV. císař z Boží milosti. Výstava „přináší ucelený obraz o době vlády Lucemburků v Čechách a už nikdy a nikde se nebude opakovat,“ začíná dramaticky svůj článek Vladimíra Šumberová, která patrně nezanamenala stesky Jiřího Fajta, že Zikmundovská část výstavy je chudší, než bylo původně záměrem, a nevšimla si, že na ní chybí též řáda klíčových památek z dob vlády Karla IV. (např. Vyšebrodský oltář) i Václava IV. (např. Krumlovská madona), neboť jsou v tak špatném stavu, že o jejich zápůjčce nešlo ani uvažovat. 170 tisíc návštěvníků, kteří výstavu zhlédli v Americe, je podle Šumberové „značný úspěch“. Hned ale připomíná, že výstavu Rudolf II. a Praha před pár lety za stejné tři měsíce na Pražském hradě navštívilo 220 tisíc diváků… Jsem poněkud zmaten: není New York o něco větší než Praha? Není 170 tisíc na Metropolitní muzeum jen standardní návštěvnost? Zajímavé též je, že k výstavě se vyjadřují pouze zástupci Správy Pražského hradu. Na autora jaksi místo nezbylo. „Chtěla bych, aby výstava vyzněla jako hold Karlu IV. a jeho panování v Čechách a aby si návštěvník odnášel nejen nezapomenutelný zážitek z krásy uměleckých děl, ale i poučení o jedné slavné éře našich dějin,“ prohlašuje například ředitelka kulturního oddělení Hradu Kateřina Horníčková. Je to sice hezké přání, ale z toho, co jinde o výstavě řekl Jiří Fajt, jsem nabyl dojmu, že mu šlo přece jen o víc. Součástí Lucemburského speciálu je také článek historika Petra Čorneje, nadepsaný půvabně absurdním titulkem „Lucemburkové – dynastie největšího Čecha“ (předpokládám, že titulek je výmyslem redakce), ve kterém shrnuje období vlády Karla IV. Mf DNES
Pondělí 20. února 2006
Právo si prostě nedá pokoj. Hradní výstavní megaprojekt dnes představuje pod titulkem „Krásná výstava, špatná organizace“. Problémem jsou časové vstupenky. Do expozice pustí sto osmdesát lidí a po devadesáti minutách je zase naráz kustodi všechny vyženou. Zábavná taškařice, kterou dosud nikde nevyzkoušeli. „Návštěvníci jsou nadšeni uměleckými díly ze stovky světových muzeí, ale vůbec se jim nelíbí zvolená organizace. Kniha návštěv se plní rozhořčenými a naštvanými zápisy.“ PRÁVO
Úterý 21. února 2006
Krátký rozhovor s kastelánem Karlštejna Jaromírem Kubů u příležitosti konání Lucemburské výstavy, na které jsou k vidění též dva Theodorikovy obrazy z kaple Sv. Kříže. Mf DNES/regionální vydání
Středa 22. února 2006
Noticka informující, že hradní výstavu již navštívilo 4500 lidí. Děleno počtem dní a počtem navštěvníků, kteří do expozice mohou být najednou vpuštěni, mi vychází, že vyprodáno zatím rozhodně není. Mf DNES/regionální vydání
Čtvrtek 23. února 2006
Zopakování toho, co už bylo napsáno jinde. Novinkou je pouze chybné časové vymezení období vlády Lucemburků. „(Výstava) Je věnována stoletému období (1347 až 1447), kdy v českých zemích vládli Lucemburkové, ztělesnění především Karlem IV.“ Jan Lucemburský na český trůn nastoupil roku 1310, Zikmund zemřel roku 1437. Podtitul výstavy zní „Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347 -1437″. To jen pro pořádek. Sto sedmdesát tisíc diváků, kteří výstavu navštívilo v New Yorku, je opět falešně a celkem zbytečně vydáváno za „obrovský“ úspěch. Na internetu se jako ilustrace k článku opět objevuje zrcadlově obrácený obraz Nesení kříže z Rajhradského oltáře. Jelikož se to stejné podařilo i jiným redakcím, dá se předpokládat, že šlo spíše o chybu tiskového oddělení SPH. REFLEX
Čtvrtek 2. března 2006
„Měsíce dopředu bylo slyšet o velkém úspěchu výstavy v newyorském Metropolitním muzeu, odkud výstava dorazila do Obrazárny Pražského hradu. Za tři měsíce přišlo v New Yorku vzácné gotické skvosty původem z Čech obdivovat 170 tisíc lidí,“ fabuluje o lucemburské výstavě MfD, které nic nevadí, že cílem jejího autora nebylo ukazovat skvosty „z Čech“, ale spíše to, jak umění Karlova pražského dvora nacházelo ohlas v různých koutech Evropy. Celý článek je jakýmsi telegrafickým představením zajímavých výstavních projektů, které se letos konají v Praze. Mf DNES
Sobota 3. března 2006
Být v pozici Jiřího Fajta, jsem dost zoufalý. Několik let připravujete velkou výstavu a nejčtenější seriózní deník, za nějž se MfD ráda vydává, pak není schopen přijít s hlubší reflexí než: „Kdo očekává, že ho exponáty natolik ohromí, že si lidově řečeno sedne na zadek, bude zklamán, nehledě k tomu, že ani místo na kulturní mdloby v expozici není. Výstava je bezesporu událostí, kterou lze jen doporučit. Je pouze škoda, že této příležitosti nebylo využito lépe a důsledněji.“ Lenka Lindaurová má sice pravdu, že expozice je stísněná a že divák, zahlcený nic neříkajícími superlativy, které kolem výstavy stihla navršit média, může být výsledkem nakonec zklamán, místo, aby se však věnovala podstatě věci, zabývá se podružnostmi. Jaké je sdělení výstavy? Nakolik je přesvědčivé? Podporuje vystavený materiál předkládané konstrukce? O tom nepíše. Soustředit se pouze na organizační stránku věci je stejné, jako by literární kritik nějaké dílo hodnotil výhradně podle kvality vazby a typu použitého písma. Svou nekompetentnost prozrazuje hned v první větě, když píše, že „česká gotika“ je pojmem, který „zná u nás opravdu každé malé dítě.“ O „české gotice“ totiž výstava Karel IV. císař z Boží milosti rozhodně není. Mf DNES
Středa 8. března 2006
Jako jedna z doprovodných akcí k hradní výstavě Karel IV. císař z Boží milosti se v Clam-Gallasově paláci uskuteční výstava Lucemburská Praha. „Ukážeme na ní, jak se žilo v barokních palácích Prahy,“ citují LN poněkud mimo kontext iniciátora výstavy, ředitele Archivu hlavního města Prahy Václava Ledvinku. LIDOVÉ NOVINY/regionální vydání
Pondělí 13. března 2006
O „otci vlasti“ rozpráví s Jiřím Fajtem Jiří Peňás. „Po celé říši jsou Karlovi lidé, prodloužené údy jeho politiky. A teď si uvědomme, že tihle lidé zároveň přebírali, co viděli na Karlově královském dvoře v Praze, čímž se po celé říši šířila jednotná kultura a styl,“ vysvětluje Fajt základní tezi lucemburské výstavy. TÝDEN
Úterý 14. března 2006
Národní archiv připravuje výstavu listin, pečetí a dalších dokumentů vztahujících se k vládě Karla IV., jeho otce Jana i obou jeho synů. Výstava se bude konat od 21. dubna do 21. května v archivním areálu v Praze na Chodovci. LIDOVÉ NOVINY
Pátek 17. března 2006
Lucemburskou výstavu již navštívilo 22 tisíc lidí a dalších 35 tisíc zájemců si prý rezervovalo vstupenky. Denní návštěvnost tak zatím činí 785 lidí, což představuje zhruba tři čtvrtiny maximální možné kapacity výstavy. Mf DNES PRÁVO
Sobota 18. března 2006
V Budapešti začíná výstava věnovaná císaři Zikmundovi, na které je k vidění na čtyři sta exponátů z celého světa. “Zatímco výstava Karla IV. na Pražském hradě by bez Metropolitního muzea v New Yorku určitě nevynikla, byl projekt Zikmunda v Budapešti od počátku hlavní akcí maďarské vlády, která kulturní dědictví nechápe jako estetický doplněk, ale jako nástroj k prosazování své země ve sjednocené Evropě.“ PRÁVO
Pondělí 20. března 2006
Středočeská MfD se obsáhle věnuje výstavě Karel IV. císař z Boží milosti. Podle hradní mluvčí Adéla Douchová jde o “výstavu století“. Podle návštěvníků je problémem malá kapacita Obrazárny a nedostatek času k přečtení si popisek. “Všechny víkendy až do konce výstavy jsou téměř beznadějně vyprodané. Kolikrát se stane, že sem někdo přijede z daleka a lístky prostě nejsou,“ cituje MfD též pokladní. Mf DNES/regionální vydání
Čtvrtek 23. března 2006
Obsáhlý materiál o lucemburské výstavě přináší 12. číslo Reflexu (7 stran s fotografiemi Petra Jedináka). Petr Volf ve svém převážně zpravodajském textu rekapituluje, co všechno výstavě předcházelo, a podrobně se rozepisuje o náročnosti instalace. Cenné jsou zejména citace architekta výstavy Jiřího Javůrka, s kterým nikdo z novinářů dosud nehovořil. „Pořád je to hra kompromisů a vysněného ideálu se nedá dosáhnout. Jde o to, trefit se do možností, jaké jsou, a vytěžit z nich maximum,“ přiznává problémy architekt. O to víc mě překvapila Volfova jednoznačná pochvala: „Návštěvníkům ani nepřijde, že jsou v expozici soustředěny na dvě stovky uměleckých děl, přitom každé má svůj vlastní minimální prostor, takže se navzájem neruší.“ Za sebe mohu říct, že mé pocity byly přesně opačné. REFLEX
Pondělí 27. března 2006
Na nádvoří Pražského hradu se v rámci doprovodného programu k lucemburské výstavě objeví replika středověkého jeřábu na lidský pohon, kterou podle vyobrazení z Václavovy bible rekonstruovali Petr Růžička a Vít Mlázovský. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY
Pátek 31. března 2006
Slibovaný katalog k lucemburské výstavě, který měl vyjít do konce března, SPH nestihne vydat ani do konce výstavy. Německou verzi publikace, kterou vydává mnichovský Deutscher Kunstverlag, si je už naproti tomu možné objednat na internetu. „Neexistence reprezentačního katalogu na tak velké výstavě je českou ostudou. Pro srovnání úplně jinak k celé věci přistoupili Maďaři, kteří minulý týden otevřeli konkurenční výstavu o umění doby Karlova syna, císaře Zikmunda Lucemburského. K dispozici je již od její vernisáže obrovský katalog (750 stran a 1000 reprodukcí) v německé a maďarské verzi, dále malý katalog, vydaný dokonce i slovensky, a jako druhý díl katalogu i sborník (400 stran) z vědeckého sympozia.“ PRÁVO
Ve Frankfurtu bude na podzim možné spatřit říšskou Zlatou bulu Karla IV., od jejíhož vydání letos uplyne 650 let. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY
Úterý 4. dubna 2006
V Clam-Gallasově paláci je do 4. června k vidění výstava Lucemburská Praha, kterou společně připravily Archiv a Muzeum hlavního města Prahy. „Expozice nabídne návštěvníkům přes tři sta exponátů, od uměleckých děl po předměty každodenní potřeby, které dokumentují obrovský vzestup Prahy jako rezidenčního města lucemburské dynastie,“ charakterizuje výstavu MfD. Mf DNES/regionální vydání, LIDOVÉ NOVINY
Středa 5. dubna 2006
Výstava Karel IV. císař z Boží milosti je měsíc a půl před svým koncem už úplně vyprodána. „Zájem jsme čekali, byli jsme přesvědčeni, že se lidé budou o výstavu zajímat. Ale musím říct, že tak masivní zájem nás překvapil,“ cituje iDNES hradního mluvčího Petra Hájka, které mu zatím zjevně nedošlo, že nejde o úspěch, ale o organizační fiasko. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, LIDOVÉ NOVINY
Čtvrtek 6. dubna 2006
První recenzi lucemburské výstavy hodnou toho jména napsala do přílohy Práva historička umění Milena Bartlová. Podrobně v ní vysvětluje, jak výstava zapadá do kontextu dosavadního vědeckého poznání středověkého umění českých zemí, a stručně shrnuje i obtíže s její přípravou („Jedině instituce síly Metropolitního muzea byla schopna celý projekt vůbec zorganizovat. Vysloveně trucovitá role Národní galerie patří k těm smutnějším stránkám věci: odmítnutí zapůjčit klíčová díla se rovná otevřenému pokusu o sabotáž projektu, jehož význam daleko převyšuje horizont běžných aktivit této instituce.“). Za hlavní klady výstavy považuje „důsledné začlenění českého umění do kontinentálního a středoevropského kontextu“, rehabilitaci umění doby husitské a docenění Zikmunda Lucemburského, „jenž byl osobností bez nadsázky světového formátu“. Jisté výhrady má k instalaci výstavy. Nekritizuje ani tak stísněnost Obrazárny – tu bere spíše jako nepříjemný, leč objektivně daný fakt -, ale vadí jí „zbytečně polopatistický“ motiv výřezů ve tvaru kříže na výstavních panelech. V samém závěru se pozastavuje ještě nad jménem výstavy. „Dosavadní ohlas výstavy dosvědčuje, že rétorika její prezentace, založená na kultu osobnosti Karla IV. a na narážkách na jakousi volnou, neukotvenou posvátnost, trefila do černého. Kritického intelektuála to ovšem musí vybízet k znepokojivým otázkám: Není uměnímilovný, kultivovaný a hluboce zbožný císař jen novou projekcí českého mýtu panovníka, který není hrdinou, nýbrž vlídným otcem svého lidu? Nenahrazujeme skutečné, dnes velmi obtížně pochopitelné středověké křesťanství jakýmsi pohodlně vágním, obecně religiózním pocitem, vyvázaným z odpovědnosti k církevní struktuře?“ PRÁVO
„Problém je, že v Praze neexistuje výstavní síň s dostatečnou kapacitou a s takovým vybavením, které zaručuje citlivým exponátům ideální klimatické podmínky. Kromě Obrazárny Pražského hradu přichází v úvahu jedině Valdštejnská jízdárna a Rudolfinum, ale žádná z té trojice není ideální,“ vysvětluje manažerka lucemburské výstavy Duňa Panenková, proč se výstava musela konat v hraní Obrazárně, do které se vejde jen omezený počet návštěvníků. „Paradoxem je, že maximální kapacity, stanovené na více než 105 tisíc návštěvníků, lucemburská expozice nakonec nedosáhne. Ze začátku totiž nebyly prohlídky plné,“ dodávají LN. LIDOVÉ NOVINY/regionální vydání
Sobota 8. dubna 2006
Výstava Karel IV. císař za Boží milosti je již sice beznadějně vyprodaná, ale to neznamená, že o ní už bylo všechno napsáno. Středočeská MfD například odhalila, že hned několik středočeských restaurátorů se podílelo na její přípravě. „Je to opravdu kuriózní náhoda, že výstavu o Karlovi připravovalo tolik lidí z Karlštejnska,“ cituje list komisařku výstavy Duňu Panenkovou. Mf DNES/regionální vydání
Pondělí 10. dubna 2006
SPH odstoupila od smlouvy na vydání katalogu výstavy. Jestli tedy nakonec vůbec vyjde, záleží jen na nakladatelství Academia. Ze zpoždění katalogu hradní tiskový mluvčí Petr Hájek nepřímo viní kurátora výstavy Jiřího Fajta („je smutné, že německá strana dostala podklady přednostně“). Fajt v článku dále tvrdí, že prodloužení výstavy bylo možné. Hájek to označuje za pouhý „sen“. „Nejde jen o ochotu zapůjčovatelů, ale také o sjednané pojistky a dopravní firmy nasmlouvané na transport vzácných exponátů.“ K pojistkám snad jen tolik, že ve světě za vystavná díla v podobných případech většinou přebírá garanci stát. SPH však platila komerční pojištění a Hájek se tím před zahájením výstavy dokonce chlubil: „Je to monumentální výstava, která je na hranici možností Pražského hradu. Její nákladnost je fascinující.“ (MfD 6.2.) PRÁVO
Úterý 18. dubna 2006
Na otázku, proč je hradní lucemburská výstava měsíc a půl před koncem vyprodaná, odpovídají ve stejný den Týden i LN. Je tomu proto, že Hrad v obavě, aby měl dost návštěvníků, dal většinu lístků k dispozici školám. „Žáci a studenti jsou základem pro budoucí vzdělanost národa,“ vysvětluje tento krok v Týdnu ředitel SPH Ivo Velíšek. „Nakonec to vypadá, že jedna kolonka ve výstavním pořádku Pražského hradu byla odškrtnuta – výstava se uskutečnila, byla vyprodaná už v prvních dubnových dnech, tak o co ještě jde?“ komentuje vzniklou situaci v LN Marta Švagrová. Zábavnou taškařicí je, že učitelé musí při vstupu do expozice podepsat prohlášení, že přijímají odpovědnost za své svěřence. „Jakpak by asi řešili situaci, kdyby některé dítko cenný exponát opravdu poškodilo?“ táží se LN. TÝDEN, LIDOVÉ NOVINY
Sobota 22. dubna 2006
Biskup Václav Malý v pražské MfD chválí hradní lucemburskou výstavu, kterou vnímá jako velice aktuální příspěvek do debaty o našem vztahu k Evropě. „Na příkladu tří generací lucemburských panovníků se zjevně ukazuje, jak se jejich životy a představy uskutečňovaly v širším zorném poli, než byly hranice českého království, aniž oni ztratili zájem o kulturní povznesení české kotliny. Pochvalu zaslouží především ti, kteří na ni vodí mládež jim svěřenou. Pěstovat zdravou hrdost na nepřehlédnutelné dědictví velkých dějinných epoch posiluje národní sebevědomí otevřené pro podněty jiných kultur a jazykových oblastí.“ Otec Malý zjevně nečetl úvod pana prezidenta v průvodci výstavou, neboť jinak by ji nemohl interpretovat takto skoro až zlovolným způsobem. Smysl výstavy je totiž podle prezidenta právě opačný – připomíná nám, jak je důležité bránit naši kulturní specifičnosti proti amorfnímu evropanismu. „Právě tato výstava zcela přesvědčivě dokládá, jak důležité jsou ‘malé’ kultury, jako je ta naše. Mají svůj nezastupitelný význam a spoluvytvářejí různorodost a dynamiku evropského kontinentů.“ Mf DNES/regionální vydání
Středa 26. dubna 2006
Výstavu Karel IV. císař z Boží milosti dosud navštívilo 67,7 tisíc lidí a dalších 32 tisíc (z velké části školáků) má zakoupené vstupenky. „‘Sedmá á, sedmá á, nechybí někdo? Máte všichni lístek?’ rozléhá se volání učitelů a učitelek. ‘Dejte si do šatny batohy a nezapomeňte si vypnout mobily, slyšeli jste mě všichni?’ kontroluje učitelka z Prahy před Jízdárnou Pražského hradu své sedmáky. O malou chvilku později se celá situace opakuje, i pokyny jsou v podstatě stejné, jen pražské sedmáky vystřídala třída šesťáků ze středních Čech,“ popisuje pražská MfD v reportážním stylu situaci na Hradě. Považuje to ředitel SPH Ivo Velíšek za organizační úspěch? „Ano, pokládám výstavu za mimořádně úspěšnou a návštěvnický zájem je toho důkazem.“ Zdaleka ne všichni s ním však souhlasí. „Pokud organizátor výstavy, která je událostí roku, zamluví všechny termíny školám, není člověk na svém místě,“ komentuje tento „úspěch“ v připojené anketě Libuše Šmuclerová. Mf DNES/regionální vydání
Neděle 30. dubna 2006
Nedělní svět přináší poměrně obsáhlou recenzi lucemburské výstavy a kratší článek o nezvládnuté organizaci ze strany SPH. Podle Jana Skřivánka je ústřední téma výstavy – „geneze uměleckého stylu“ – příliš odborné a pro běžného diváka nesrozumitelné. „Uspořádat divácky atraktivní výstavu, která je zároveň vědecky přínosná, je to vůbec nejlepší, co se může podařit. Hloupé je, když se laický a odborný pohled na věc zcela míjejí. V tomto případě se tak stalo. Výstava, která je programově nenacionalistická a jejíž hlavní přínos je v důsledném začleňování ‘českého’ umění do evropských souvislostí a v snaze o rehabilitaci obou Karlových synů, je nakonec namnoze vnímána jen jako oslava ‘největšího Čecha’ Karla IV.“ Výstavě rovněž vytýká, že není více kulturněhistoricky orientovaná, a upozorňuje na mezery v expozici v části týkající se Zikmundova panování v Uhrách, zapříčiněné paralelním konáním budapešťské výstavy. V závěrečném hodnocení však nešetří superlativy: „Výstava jako celek je počinem, jehož význam nejde dost vyzdvihnout. Na nedostatky expozice i organizační zmatky SPH se dříve nebo později zapomene. V odborné rovině, a snad i v obecném kulturním povědomí, ale zůstane událostí, na kterou se vzpomíná.“ Na adresu SPH Skřivánek v druhém článku píše, že příslušní pracovníci se chovají, jako by hlavně už chtěli mít celou záležitost z krku. „Problém není ani tak v tom, že by výstava byla nad síly SPH, ale v nedostatku taktu a zájmu.“ Toto hodnocení hned nepřímo potvrzuje ředitel SPH Ivo Velíšek, který na otázku, proč Hrad odstoupil od vydání katalogu klidně odpověděl: „SPH není vědecká instituce, která zajišťuje pro autory prezentaci vědeckých či badatelských počinů.“ Článek končí citátem Jiřího Fajta: „Je mi líto, že to po sedmi letech příprav končí takovým fiaskem, ale šel bych do toho znova. Je to potřeba.“ NEDĚLNÍ SVĚT
Pátek 19. května 2006
O víkendu končí (prakticky už dávno skončená) výstava Karel IV. císař z Boží milosti. „Způsob, jakým Správa Pražského hradu koordinovala návštěvnost výstavy, je ovšem trestuhodná byrokracie. Velké atraktivní výstavy, které jsou časově omezené kvůli výpůjčkám, se ani ve světě většinou neprodlužují, ale šanci je vidět má každý, kdo přijde a je ochoten věnovat svůj čas – i několikahodinové frontě,“ glosují situaci LN. Ne že bych se chtěl zastávat SPH, ale pokud je návštěvnost třeba regulovat systémem časových vstupenek, situace, že někdo ze zájemců se na výstavu nedostane, hrozí vždy. Dlouhé fronty nejsou zárukou ani důkazem ničeho. Fakt, že SPH vstupenky rozdala školám, je něco jiného. Nejde o byrokracii, ale o blbost. LIDOVÉ NOVINY
Sobota 20. května 2006
Celková návštěvnost výstavy Karel IV. císař z Boží milosti bude plus minus 100 tisíc lidí, z velké části dětí. „Hrad čelí velké kritice za to, že mnoho termínů prohlídek obsadily dětské skupiny a mnozí vážní zájemci se do expozice nedostali.“ Mf DNES/regionální vydání
Středočeská MfD přináší rozhovor s kastelánem Karlštejna Jaromírem Kubů o lucemburské výstavě a o začínající hradní sezóně.“Takovýto počin je velmi významný nejen pro USA a svět, ale i pro české občany. Aby si uvědomili, jaké má naše země hodnoty z minulosti. Je velmi cenné, že Američanům tato výstava trochu otevřela oči, jak bohatou historii má Česká republika, malá země někde uprostřed Evropy,“ hodnotí význam výstavy Kubů. Na otázku, co říka zvolenému způsobu distribuce vstupenek, odpovídá diplomatickým: „Pokud to byla chyba, pak jen v tom, že vstupenky byly vyprodány na úkor opravdových zájemců. A to, že vstupenky byly předprodány školám, vůbec nepovažuji za špatné. Děti a studenti mají právo tyto věci vidět. Otázkou ale je, jak dalece o to měli zájem.“ Mf DNES/regionální vydání
Úterý 30. května 2006
Místo plánovaných 20 milionů vydělal Hrad na vstupném na lucemburskou výstavu jen 15,5 milionů. Vyjádření zástupců SPH bohužel chybí. Mf DNES/regionální vydání
Čtvrtek 3. srpna 2006
Maďarsko-lucemburská výstava Sigismundus Rex et Imperator, která se z Budapešti přesunula do Lucemburku, nabízí podle historičky umění Mileny Bartlové divákům zkreslený pohled na císaře Zikmunda, neboť zcela ignoruje existenci Českého království. „Nehledíme-li na pokřivenost koncepce celého projektu, musíme výstavu pouze obdivovat. Přes rozsáhlou destrukci maďarského památkového fondu, ukazuje na řadě mimořádných exponátů těsné propojení uherské kultury s tehdejšími evropskými centry i její nesporně vysokou kvalitu.“ Konání dvou obdobně zaměřených výstav Bartlová považuje za jedinečnou příležitost vidět díla z této doby, zároveň však též za důkaz toho, že „představa o možnosti harmonizovat tradiční pohledy na dějiny, zkonstruované podle moderních národních států a jejich politických ambicí, zůstává zatím v říši iluzí.“ PRÁVO
