Většina deníků dnes otiskla nekrolog karikaturisty, ilustrátora a kreslíře vtipů Jiřího Wintera Neprakty, jenž zemřel po delší nemoci ve věku 87 let. Jiří Winter Neprakta je známý zejména jako autor kreslených vtipů a ilustrátor knih Miroslava Švandrlíka – ilustroval jeho Černé barony či příběhy Kopyta a Mňouka. V roce 2009 měl velkou výstavu, kde prezentoval svou tvorbu od roku 1950.

Jan H. Vitvar se v Respektu věnuje výstavě Luciferův efekt v pražském DOXu. Projekt kurátora Jana Anděla je inspirován prací amerického psychologa Philipa Zimbarda, jenž se věnuje podmínkám, za nichž jsme ochotni páchat zlo. Výstavu s tuzemskou i zahraniční účastí hodnotí autor recenze kladně: „Leckomu jistě nebude takto angažované umění po chuti. Je místy až příliš zjednodušující, sloganovité a poněkud ukřičené. Na druhou stranu: výtvarná scéna je často oprávněně podezřívána z rezignace na jakoukoli výpovědní hodnotu předkládaných děl a kurátor Luciferova efektu se symbolickým jménem Jaroslav Anděl se ovšem nyní rozhodl veřejnosti představit výtvarníky, kteří všechno říkají jasně a natvrdo…“

Jiří Peňás v LN komentuje převoz portrétu Dámy s hranostajem z berlínské výstavy renesančního portrétu, kde byla jedním z největších lákadel, do Londýna na výstavu Leonarda da Vinci. Cestování za obrazy vytvořenými rukou géniů přirovnává k středověké praxi putování za zázračnými ikonami. Dáma s hranostajem, která je „doma“ v krakovském Muzeu Czartoryských, opouští polské území jen zřídka. Dvakrát se tak stalo v období světových válek, kdy byl obraz ukraden německými okupanty – proto bylo vyjednání zápůjčky do Berlína pozoruhodným diplomatickým výkonem.

Vykradače hrobů, výstavy Romana Týce, si všimly i The New York Times, International Herald Tribune a The Guardian. MF Dnes to hodnotí jako mimořádný úspěch: „Téměř na špici úspěchu nejen pro českého, ale jakéhokoliv světového výtvarníka je, pokud jeho umění dostane prostor v The New YorkTimes – a to se Romanu Týcovi a přes něj i české výtvarné scéně po delší době povedlo.“

Porodu v galerii, který jako součást výstavy předvedla Američanka Marni Kotak, si všímá Mirka Spáčilová v MF Dnes: „Až dosud se porod považoval za zázrak, dar či za pořádnou fušku – ale za umění? Pak by byl svět plný umělkyň. A kritikové by se učeně přeli, který porod má vskutku vysoké estetické kvality a který již hraničí s pokleslým kýčem. (…) Umělkyně Kotaková už zahrnula do své tvorby i pohřeb vlastního dědečka. Teď přidala porod. Co tu ještě nebylo, co se dá ještě vydávat za „nejvyšší formu umění“?“

Na výstavu malíře Václava Radimského (1867 – 1946) v GHMP upozorňují severočeské Deníky. Radimského dílo je známé především ve Francii, kde žil až do konce první světové války. Na našem území se jedná o první rozsáhlou výstavu tohoto malíře, který se inspiroval dílem Clauda Moneta a Camilla Pissara. K výstavě vychází i obsáhlý katalog.

V rubrice Právo & justice Lidových novin najdeme krátkou zprávu o soudním procesu s padělatelem obrazů Wolfgangem Betracchim, který probíhal v Německu. Malíř padělal zejména obrazy surrealisty Maxe Ernsta. Výměnou za nižší trest se přiznal ke 14 padělkům v hodnotě 16 milionů eur, je to však zřejmě jen zlomek z jeho činnosti – např. produkce falzifikátů v 80. letech je již promlčena.

Lidé, kteří nesouhlasí s odvozem Slovanské epopeje, se v pátek vydali na protestní pochod z Moravského Krumlova do Prahy. Včera dorazili do Jihlavy a dále pokračují směrem na Pelhřimov. O protestu informují LN, Metro a Deníky kraje Vysočina.

Na závěr dvě dobré zprávy z oblasti památkové péče: Románský kostel sv. Víta v Zahrádce u Ledče nad Sázavou, v němž se dochovaly středověké nástěnné malby, se konečně dočká potřebné opravy. Měl by sloužit jako památník zatopeného městečka Zahrádka a celé oblasti zmizelé pod vodní nádrží Švihov (více v MF Dnes, vydání kraje Vysočina). V kostele sv. Víta v Jemnici byl nedávno odkryt pozoruhodný soubor nástěnných maleb z doby kolem roku 1485. V asi padesáti kruhových medailonech je zde znázorněný christologický cyklus (Deníky kraje Vysočina).