V sobotu 15. října se v Malém divadle F. X. Šaldy v Liberci uskutečnilo hned několik kulturních událostí najednou. Hlavní roli mělo přirozeně divadlo, ale ani vizuální umění nezůstalo pozadu. V rámci divadelního festivalu WTF?! byly zahájeny tři výstavy najednou a další se rodila přímo na místě.
Galerie 3×3 a YAFA, které v Malém divadle stále sídlí, tímto programem zahájily druhou výstavní sezónu. Je příjemným zjištěním, že se vedení divadla po kontroverzní výstavě Guma Guar (více zde http://www.artalk.cz/2011/07/06/vystavni-prostory-ve-meste-pod-jestedem/) nezaleklo a nadále podporuje mladé současné umění. Andrea Pekárková a Helena Krásová z Galerie 3×3 na úvod připravily dvě výstavy: NE[S]T Jana Nálepy a NEJVÍC LIKE Jana Fišera, který se prezentuje v Zimním foyer divadla. Na stěně patřící Galerii YAFA se objevila sedmimetrová fotografie kurátora galerie a fotografa Romana Dobeše.
Jan Nálepa v současnosti studuje v ateliéru Supermédií pod vedením Federica Díaze a Davida Kořínka na VŠUP v Praze. Pro Galerii 3×3 vytvořil multimediální instalaci NE[S]T, která pohlcuje celý její prostor a evokuje živý organismus člověka i světa. Instalace je sestavená z větví, na které se promítá obraz – pohled z vesmíru, situaci dokresluje bzučivý zvuk. Jak uvádí jedna z kurátorek Helena Krásová, síť se zde jeví jako „nezbytná součást fungování společnosti, lidského života a systému, na němž jsme my lidé jako jednotlivci naprosto závislí.“ Toto zasíťování větvemi volně navazuje na Nálepovy předchozí projekty, v nichž pracoval s tématem sítě. Co bylo jeho inspirací? „Nejzásadnější k této práci jsou dvě. První byla úžasná noční atmosféra v Newyorském Riverside Parku, nad kterým se line spleť silnic, (…) druhou velkou inspirací jsou pro mě přelety nad nočními městy, což je vlastně i můj dětský zážitek z mého prvního letu.“
Premiérová výstava Jana Fišera, studenta architektury Technické univerzity v Liberci, představuje 200 barevných snímků pořízených mobilním telefonem. Živé a neživé předměty a situace zachycuje téměř dokumentárním způsobem. Citlivý přístup a důkladně promyšlené kompozice působí především svou estetickou kvalitou.
V Glaerii YAFA představuje Dobeš nohonásobně zvětšený detail svého těla nesoucí název Let it be. Toto dílo bychom sice mohli považovat za egoistický tah, je však velmi osobní výpovědí. Roman Dobeš o své práci říká: „Dospěl jsem do bodu, kdy bylo snadnější všeho se vzdát, nechat to být. Dobře míněná snaha o udržení léta budovaného, se proměnila v agonické lpění na něčem co už dávno ztratilo svou hodnotu.“
A aby uměleckých akcí nebylo málo, během celého festivalu rostla na stěně divadelní šatny foto–grafická koláž. Richard Loskot a Roman Dobeš, autoři tohoto projektu, nalepovali na připravená bílá a černá pole černobílé momentky pořízené během představení i po něm. Někteří diváci tak mohli vidět sami sebe jako součást fotografického obrazu několik minut po představení.
