The Best of… / Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum / Brno / 19. 8. – 23. 10. 2011
The Best of…
Moravská galerie v Brně
Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno
19. srpna — 23. října 2011
vernisáž 18. srpna 2011 v 17 hodin
www.moravska-galerie.cz
Vstupné: 100/50 Kč, rodinné 220 Kč, skupinové 30 Kč/os.
MG slaví 50 / dárek pro návštěvníky: Vstupenka z výstavy The Best of…= 50% sleva do stálých expozic MG, vstupenka ze stálých expozic MG = 50% sleva na výstavu The Best of…
K výstavě vychází katalog s fotografiemi z expozice a texty jednotlivých laických kurátorů
KURÁTOR VÝSTAVY
Petr Ingerle
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Jiří Příhoda
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ
Studio Najbrt
PRODUKCE VÝSTAVY
Petra Trtílková, Miroslava Pluháčková
PROPAGACE
Kateřina Pacíková, Veronika Pacíková, Martina Vašková
Jaké předměty ze sbírek Moravské galerie v Brně nejvíce zaujmou známou moderátorku, primátora statutárního města Brna, teoretického fyzika, hudebního skladatele, lékaře, servírku, kurátora z jiné instituce či pracovnici Českých drah? Mají odlišný vkus než ostatní návštěvníci galerie, nebo se s nimi shodnou ve výběru? A líbily by se jimi vybrané fotografie, obrazy, sochy, nábytek nebo šperky ze sbírek Moravské galerie v Brně vám? To může prozradit výstava The Best of…, kterou společně sestavilo deset laických kurátorů nejrůznějších profesí a jež vznikla jako jeden z hlavních projektů k letošnímu 50. výročí založení Moravské galerie v Brně. Výstava, jež při své koncepci uplatňuje poněkud provokativní princip, se snaží přiblížit život muzea umění co nejširšímu publiku a také se pokouší mapovat rozmanitost vkusu.
KONCEPCE VÝSTAVY
„Při koncipování projektu The Best of… jsme stáli před otázkou, jakým způsobem výběrově představit sbírkové bohatství muzea umění a zároveň reflektovat aktuální pohled (nejen odborné) veřejnosti na postavení, funkci a podobu muzea v současné společnosti. Cílem bylo zvolit klíč, podle něhož by bylo možné představit exponáty napříč celým spektrem sbírkového fondu, spojit volné i užité umění ze všech historických epoch a podat tak alespoň náznakový a fragmentární obraz ideje sběratelství tak, jak se vyvíjela a proměňovala v průběhu uplynulých desetiletí. Konečně bylo naším přáním také zodpovědět si otázku, zda a jak lze pracovat se sbírkovým materiálem vysoké umělecké hodnoty netradičním způsobem, který by umožnil nahlédnutí pod povrch činnosti státní muzeální instituce a přiblížil činnost kurátora popřípadě správce sbírek širší veřejnosti.
Výsledkem podobných úvah bylo rozhodnutí uplatnit při koncepci výstavy poněkud provokativní princip, kdy jsou výběr a konečná skladba exponátů, případně i jejich prostorové rozvržení, svěřeny do rukou lidí zvnějšku — ‚laických kurátorů.’ Za tím účelem jsme se rozhodli oslovit deset lidí — neprofesionálů (výjimku tvoří kolega-kurátor z cizí galerijní instituce) vytipovaných na základě ankety mezi pracovníky galerie a zvolených tak, aby jejich profese či společenský statut pokrýval co nejširší škálu odpovídající zhruba předběžně stanoveným kategoriím: veřejná osoba, mediální idol, praktické povolání, střední třída, příbuzný obor, vědecký pracovník a již vzpomínaný kolega-kurátor. Oslovení byli vyzváni, aby uplatnili svůj osobní pohled, vkus a preference při výběru děl, každý pro svoji část výstavy. Důležitou součástí role „laických kurátorů“ byla i výzva k sepsání úvodních katalogových textů obsahujících kromě názvů i případné rozvedení koncepcí částí výstavy.
VÝSTAVY VE VÝSTAVĚ
Základní myšlenkou podoby instalace se stal princip ‚výstav ve výstavě’, kdy celou výstavu tvoří deset samostatných víceméně uzavřených oddílů. K základní orientaci ve sbírkových fondech galerie sloužilo potenciálním ‚laických kurátorům’ několik zdrojů, z nichž mohli čerpat informace a inspiraci. Jednak měli k dispozici jakési ‚nabídkové listy‘ — strukturované popisy jednotlivých sbírek galerie s obrazovým doprovodem, dále soubor všech sbírkových a z části výstavních katalogů reprezentujících celé období existence galerie (vytvořený rovněž pro daný účel a shromážděný ve veřejné galerijní knihovně) a konečně, posledním a nejdůležitějším bylo pozvání k návštěvě expozic a depozitářů a konzultace s pracovníky galerie. Obecnou snahou bylo pokud možno akceptovat všechna přání a nápady ze strany oslovených a do výběrů zasahovat co nejméně. Dle vlastního uvážení mohli ‚laičtí kurátoři’ libovolně kombinovat různé druhy uměleckých děl, náměty, techniky, stylová či historická období, nebo se naopak zaměřit na jediné téma, předmět, epochu či autora, který jim byl něčím blízký.
Projekt se snaží ukázat, že při koncipování výstavy lze pracovat s lidmi pohybujícími se vně muzeální či galerijní instituce, vycházet z jejich hodnot, pojmů a klasifikace světa. Je pokusem mapovat rozmanitost vkusu.“
Petr Ingerle
kurátor Moravské galerie v Brně
THE BEST OF…
„Je to už takový zvyk, se kterým jsem se nejprve setkal u rockových kapel a popových zpěváků, vměstnat do co nejmenšího prostoru to nejlepší. Pokud možno u příležitosti nějaké bilance či ryze kvůli povzbuzení zájmu veřejnosti. Značka The Best of… je dnes zkrátka marketingové klišé. Sám jsem ji vždy nesnášel a raději si kupoval řadová alba, protože jenom z nich si lze utvořit názor na skutečný profil skupiny. Obsahují nejen do omrzení přehrávané písně, ale často také skvělé věci, které ocení jen nemnozí, úlety, rarity či pouhou výplň. Prostě řadové album vypovídá jako celek, zatímco The Best of… nám nenechává možnost rozhodnout, co je pro nás to nejzajímavější. A navíc se často rozčilujeme, proč z něj naše oblíbená skladba vypadla.
Jestliže jsme se rozhodli i my jako Moravská galerie v Brně v roce padesátého výročí založení nabídnout divákům naše The Best of…, pak s vědomím, že doba si to takzvaně žádá a že koneckonců není důvod našim návštěvníkům podobné potěšení odepřít. Jako vždy jsme se však pokusili standardní úlohu naplnit po svém, jinak, nově a s nárokem na to, že se při jejím řešení nakonec všichni něco dozvíme. Obvyklý princip expertního vyhodnocování, co je nejlepší, jsme proto nahradili názorem lidí, pro které tady muzeum umění je především: našimi návštěvníky či potenciálními návštěvníky různých typů. Dbali jsme, aby se mezi nimi našly nejen osobnosti, na jejichž zájmy a vkus je každý více či méně zvědavý, protože je zná z působení ve veřejném prostoru, ale také zajímaví lidé ‚obyčejných’ i neobvyklých profesí.
Rozhodně nám ale nešlo o sociologickou sondu. Chtěli jsme hlavně, aby naši externí kurátoři byli každý svým způsobem best of a podělili se s námi i s veřejností o svůj zcela osobní pohled na sbírky Moravské galerie v Brně. V neposlední řadě byl celý proces sestavování této výjimečné přehlídky toho nejlepšího z našich kolekcí hledáním i nového způsobu komunikace muzea umění s jeho prostředím a lidmi, pro něž umění možná je a možná teprve bude důležitou součástí života, nikoli předmětem profesionálního zájmu. Různorodé reakce, naplněná i nenaplněná očekávání, zcela individuální přístupy k výběru, nečekané požadavky, ale v každém případě výborná spolupráce a hledání společného jazyka nad tím, jak z rozsáhlé sbírky umění vybrat podle svého to nejlepší, zůstane zkušeností, která snad na obou stranách daleko přesáhne samu výstavu.“
Marek Pokorný
ředitel Moravské galerie v Brně
LAIČTÍ KURÁTOŘI VÝSTAVY
architekt Marek Štěpán
ekonom Tomáš Sedláček
komandující Ladislava Antoníčková
kurátor z jiné instituce Ondřej Chrobák
lékař Jiří Jeleník
moderátorka Adéla Banášová
muzikolog Miloš Štědroň
primátor statutárního města Brna Roman Onderka
servírka Zuzana Holíková
teoretický fyzik Petr Hořava
DOJMY LAICKÝCH KURÁTORŮ / VÝBĚR
„…Keďže som bola kurátorkou prvý krát, dala som na prvý pocit, dala som na to, čo sa mi páči, čo nejako brnklo na struny mojej duše. Potom som hľadala, čo tieto diela majú spoločné, čím ich moja intuícia vlastne spojila do nejakého celku. Ako jednorázová kurátorka som nemala ani znalosť, ani možnosť využiť nejaké iné dobre osvedčené kurátorské metódy…“
Adéla Banášová, moderátorka
„…Svou expozicí chci naznačit mladším generacím, jak asi vypadal pánský pokoj nebo salonek (jak se dříve říkalo) jejich dědů a babiček předtím, než se od 60. let 20. století začali houfně stěhovat do panelových domů a opouštět svá bývalá sídla…“
Jiří Jeleník, ženský lékař
„…Při cestě ke konečnému tvaru své výstavy, k finálnímu souboru jedenácti děl, jsem si dal za cíl, aby každé toto dílo mělo nějakou souvislost s mým životem, aby nějak výrazněji rezonovalo v mých zkušenostech. Svou ‚jedenáctku’ jsem tudíž nevybíral dle uměleckých námětů, stylů, technik či věhlasu autora, ale čistě z osobních, niterných pohnutek a pocitů…, odtud také vzešel název mého konceptu Zastávky ve vzpomínkách…“
Roman Onderka, primátor statutárního města Brna
„…Intuitivně jsem se rozhodl nepřijmout roli reprezentanta profesně-sociální skupiny historik umění / kurátor. Raději jsem zvolil z mého pohledu riskantní variantu, být osobní, zaobírat se vlastními pocity a postoji. Přemýšlet o možnostech sebeidentifikace, provést upřímně naivní sebeprojekci do životních peripetií malíře Hanuše Schwaigera, umělce, jenž provází moji nesoustavně vedenou uměleckohistorickou praxi z různých příčin více než patnáct let. Tedy výstava jako forma autoterapie…“
Ondřej Chrobák, kurátor
„…Proč Josef Čapek.? Především proto, že mne jeho tvorba provází od raného dětství, kdy se mi líbily ilustrace knížek pro děti. Později mne kniha Heleny Čapkové ‚Moji milí bratři’ inspirovala k bližšímu poznávání výtvarného díla staršího z jejích bratrů. Jeho obrazy a obrázky jsou malované moderním stylem, který se mi líbí a je pro mne, na rozdíl od jiných moderních výtvarných stylů, srozumitelný…“
Ladislava Antoníčková, komandující Českých drah
„…Projekt mne pochopitelně zaujal, ne přestože, ale právě protože jsem nikdy nic podobného nedělal. V umění se nevyznám, což byl asi důvod, proč mě organizátoři, spolu s jinými oslovenými, vybrali. Ač jsem se toho nejprve bál, ukázalo se, že ze stovek děl jsem některá vybral tak, že se shodovala s výběrem některých dalších účastníků projektu, což mne v tak osobní věci, jako je vztah k umění, překvapilo….“
Tomáš Sedláček, hlavní makroekonom hospodářských strategií ČSOB
„…Můj výběr je podvědomě ovlivněn tím, o co se zajímám a co mě fascinuje už velmi dlouho — člověk. Jeho osobnost. Společnost. Křehká lidská fascinující duše. A touto malou výstavou vzdávám hold jakékoli formě, kterou se podaří zachytit a zvěčnit to neuchopitelné a mnohdy nevyřčené. Pocit, náladu, moment…. Člověčí zmatek, hloupost, krásu, strach, naději…. Duši? Smekám přede všemi, kteří mají, měli, dostali tento dar a vlastně neustále nám nastavují zrcadlo tímto nádherným způsobem…“
Zuzana Holíková, servírka
DOPROVODNÉ AKCE K VÝSTAVĚ
Anketa ve stálých expozicích po celou dobu výstavy s možností výhry katalogu k výstavě — Vyberte si své „nej“ dílo z našich stálých expozic i vy!
Elektronická soutěž na facebooku a webu MG o zajímavé ceny věnované jednotlivými laickými kurátory
Středa 7/9/2011 17 h: Výklad kurátora na výstavě, zdarma k ceně vstupného.
Pátek 23/9/2011 / Noc v galerii 19 a 21 h: Výklad na výstavě, vstup volný.
Středa 5/10/2011 17 h: Výklad na výstavě, zdarma k ceně vstupného
Pátek–neděle 21–23/10: Kurátorské polední menu „The Best of“, Restaurant Hansen, Komenského nám. 8
