Umění, kapitalismus, naděje. Tak zní název výstavy známého streetartisty Franka Sheparda Faireyho v Kodani. Fairey proslul portrétem Baracka Obamy, který byl mimochodem k vidění v pavilonu Spojených států na letošním Pražském quadriennale. Portrét s názvem HOPE (názvy se v kampani měnily) vytvořil k příležitosti prezidentských voleb v roce 2008. Proslulý portrét vznikl v jediném dni a skládá se ze stylizované šablony v červené, béžové a modré. Výstava progresivního grafika, který vzešel ze skateboardingové subkultury vyvolala kritiku dánské levicové scény. Na adrese Jagtvej 69, kde dnes zívá prázdné parkoviště, stával o alternativní umělecké centrum, ale v březnu 2003 bylo zbouráno. Fairey místo oživil nejprve svým proslulým portrétem Obamy, nyní přidává další murální malby. V těchto dnech v Kodani v galerii V 1 Fairey otevírá sólovou výstavu, která mu vlastně pouze umožnila legální umístění jeho děl v ulicích města, která můžete sami navštívit. Některá jeho díla byla však již poškozena levicovými aktivisty, kteří věří klišé, že pravicově smýšlející umělec, musí mít zákonitě spoustu peněz, a pokud možno je podporován hlavním městem Dánska, ne-li samotným Obamou. (více zde)

Bezbarvá současná francouzská malba Guillauma Bressona je k vidění v Karlsruhe do 25. září pod názvem Lumiere Noir. Na jeho obrazech, jakoby jste se ocitli v tmavých Pařížkých uličkách, moderních „Tajnostech pařížských“ Eugéna Sue. V šeré atmosféře se odehrávají rvačky, a různá individua vám zrakem šmátrají v peněžence. Umělec, jehož díla jsou plná podivuhodného násilí se narodil v roce 1982 v Toulouse. Záhyby teplákových souprav zpracovává tak detailně, jakoby se vracel k manýrismu. Bresson je jedním z dvanácti mladých francouzských umělců (Sophie Bueno-Boutellier, Nicolas Chardon, Vincent Ganivet, Nick Devereux, Dove Allouche a další) vystavujících v Karlsruhe Kunsthalle. (více zde)

Do 27. listopadu můžete v Berlínské Deutsche Kinemathek shlédnout zajímavou výstavu, prolínající filmovou a výtvarnou estetiku. Karl Ritter, režisér nacistických propagandistických filmů, jako například „Stukas“ (1941), trávil poslední týdny války kresbou storyboardů. Výstava s názvem „Zwischen Film und Kunst. Storyboards von Hitchcock bis Spielberg“, přináší díla umělců, kteří se inspirovali přínosem kontroverzního režiséra. Můžete spatřit přípravné kresby k „Apokalypse Now“ (1979) se zajímavými popisy, nebo storyboardy k Lucasovým Star Wars. Saul Bass navrhl vizuální základ slavné vraždy ve sprše v Hitchckokově Psychu (1960), a útoky opeřenců v Ptácích (1963) vděčí do značné míry za úspěch stylizaci titulků na začátku filmu. (více zde)